Praotec kefír ležel na tělech mumií. Vědci popsali, jak si ho lidé ochočili

Když vědci našli v Číně těla mumií potřených bílou biologickou hmotou, netušili, co to objevili. Nová genetická analýza ale prokázala, že se jedná o kefír. Nejstarší kefír v dějinách.

Vědci poprvé úspěšně extrahovali a analyzovali DNA ze vzorků starověkého kefíru, které se našli společně s mumiemi v Tarimské pánvi v Číně. Kefír starý přes 3600 roků prozradil, jak a kde tento nápoj vznikl, a současně přináší další poutavé kapitoly do příběhu o tom, jak si lidstvo ochočilo bakterie.

Není to nadsázka. Kromě dobytka, drůbeže nebo psů si totiž lidstvo ochočilo mnohem menší tvorečky. Spousty mikroskopických bakterií, které pro člověka zřejmě už asi deset tisíc let provádějí složité chemické reakce. Mění při nich neužitečnou biologickou hmotu na pochoutky, jako je sýr, pivo, máslo, antibiotika, ocet, sýry – a také mléčné výrobky, jako je kefír.

Praotec kefír

„Jedná se o nejstarší známý vzorek kefíru, který byl kdy na světě objeven,“ uvedli vědci z Čínské akademie věd. „Potraviny, jako je kefír, se po tisíce let uchovávají velmi obtížně, takže se jedná o vzácnou a cennou příležitost. Podrobné studium starověkého kefíru nám může pomoci lépe pochopit stravu a kulturu našich předků,“ doplnili.

Mumie, na níž byl nalezen nejstarší kefír
Zdroj: Cell

Výzkum trval asi dvě desítky let. Na začátku jednadvacátého století se podařilo čínským archeologům objevit zvláštní bílou hmotu rozetřenou na hlavách a krcích několika mumií nalezených na pohřebišti Siao-che v severozápadní části čínské Tarimské pánve. Tyto mumie pocházejí z doby před asi 3300 až 3600 lety, tedy z doby bronzové. Vědci se tehdy domnívali, že by tyto látky mohly být druhem fermentovaného mléčného výrobku, ale nedokázali přesně určit, o jaký druh se jedná.

Pokroku dosáhli až díky tomu, jak rychle se vyvíjejí genetické analytické metody. Vědci úspěšně extrahovali mitochondriální DNA ze vzorků nalezených ve třech různých hrobkách na výše zmíněném starověkém pohřebišti. Ve vzorcích sýra identifikovali kravskou a kozí DNA. Zajímavé je, že starověcí lidé ze Siao-che používali různé druhy živočišného mléka v oddělených dávkách, což je praxe odlišná od míchání druhů mléka běžného při výrobě sýrů na Blízkém východě a také v Řecku.

Nejstarší kefírová zrna
Zdroj: Cell

To ale není všechno. Ze vzorků mléka totiž získali i DNA mikroorganismů. Potvrdili, že bílá hmota jsou ve skutečnosti takzvaná kefírová jádra. Kefírová zrna jsou kombinací bakterií a kvasinek v bílkovinách, tucích a cukrech – v podstatě je to tedy obdoba chlebového kvásku. Tato symbiotická kultura vzhledem připomíná květák.

V kefírových zrnech se nachází mnoho různých bakterií a kvasinek, které tvoří složité a vysoce proměnlivé společenství mikroorganismů. V čínských vzorcích se povedlo identifikovat různé druhy bakterií a plísní, včetně Lactobacillus kefiranofaciens a Pichia kudriavzevii, které se běžně vyskytují také v současných kefírových zrnech.

Sekvenace genů bakterií v zrnech umožnila srovnat starověký genom Lactobacillus kefiranofaciens s moderním kefírovým genomem. Dokázali tak popsat evoluci bakterií za posledních 3600 let – vlastně tak odvyprávěli příběh o tom, jak si lidé tyto mikroorganismy ochočovali: dá se to srovnat s tím, jak se vyvíjela třeba psí plemena.

Lactobacillus kefiranofaciens pod mikroskopem
Zdroj: Science Direct/ Heliyon

Velká kefírová válka

V současné době existují dvě hlavní skupiny bakterií Lactobacillus – jedna pochází z Kavkazu, tedy dnešního Ruska, a druhá z Tibetu, tedy dnešní Číny. Ruský typ je pro výrobu jogurtů a sýrů celosvětově nejrozšířenější, včetně USA, Japonska a evropských zemí. Mezi oběma zeměmi panuje spor o to, který z nich je ten „opravdovější“ a „původní“. Archeologové v tomto historicko-marketingovém sporu hrají důležitou roli.

Čínský tým zjistil, že Lactobacillus kefiranofaciens ve vzorcích odebraných z mumií je spíše příbuzný tibetské skupině, což zpochybňuje doposud přijímanější názor, že kefír pochází výhradně z horské oblasti severního Kavkazu. „Naše pozorování naznačuje, že kefírová kultura se v severozápadní čínské oblasti Sin-ťiang udržuje již od doby bronzové,“ uvedli autoři.

Moderní kefírová zrna
Zdroj: Wikimedia Commons/ -donald-

Studie také odhalila, jak si Lactobacillus kefiranofaciens vyměňoval genetický materiál s příbuznými kmeny, čímž se v průběhu času zlepšila jeho genetická stabilita a také schopnost fermentace mléka. A navíc: v porovnání se starověkými bakteriemi rodu Lactobacillus je u současných bakterií mnohem méně pravděpodobné, že v lidském střevě vyvolají imunitní reakci. To naznačuje, že genetická výměna také pomohla bakterii Lactobacillus, aby se během tisíců let vzájemného působení lépe přizpůsobila lidským hostitelům.

Autoři doufají, že díky vylepšením analytických metod budou moci zkoumat i další vzorky z minulosti, jež jim doposud nebyly schopné prozradit nic. „Tohle je teprve začátek. Doufáme, že díky této technologii budeme moci zkoumat další dosud neznámé artefakty,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...