Povodně roku 2002 uspíšily přechod k pokročilým technologiím přenosu dat o počasí

Díky rychlé dostupnosti informací mají lidé mnohem lepší možnosti rozhodování v krizové situaci, ani současná technika by však nedokázala v řádu dní předpovědět přesný rozsah záplav, říká hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Katastrofální povodně v Česku v roce 2002 podle něj uspíšily přechod k pokročilým on-line technologiím přenosu dat o počasí a stavu vod. Předchozí systém během záplav neobstál.

„Velké technologické a organizační změny byly v našem oboru velmi často výsledky povodní,“ podotkl hydrolog, který v roce 2002 pracoval v ČHMÚ jako prognostik a patřil k těm, kteří vydávali hydrologické předpovědi.

Daňhelka řekl, že třeba po ničivé povodni na Slovensku v roce 1965 začali tuzemští experti propojovat informace z lokalit a zavedli systém povodňových stupňů. Před záplavami v roce 1997 se zase podle něj vůbec nevyužívaly operativní přenosy dat. „Existovaly telefonní hlásiče. Po vytočení čísla to automat zvedl a nadiktoval třeba: ,Stanice Ústí nad Labem, 7:00 ráno, stav 137 centimetrů.‘ A takových automatů bylo v Česku pár,“ uvedl hydrolog. Experti také dostávali záznamy od dobrovolných pozorovatelů.

Podle Daňhelky v roce 2002, v reakci na předchozí povodeň, už po celém Česku existovala páteřní síť necelé stovky profilů. Automaty, měřící co hodinu, byly dostupné vytáčeným spojením. Hydrolog uvedl, že přímo z pražské centrály se jich běžně obvolávalo asi 12. „Při povodních v roce 2002 to přestalo fungovat, protože voda většinou zaplavila rozváděcí stanici pro pevné telefonní linky. Člověk vytáčel stanice a dostal data ze dvou, za hodinu zase,“ řekl expert.

Povodně pomohly k on-line komunikaci

Právě po povodních tak podle něj během několika let celá komunikace přešla do on-line prostředí a funguje na mobilních sítích. „Těch stanic máme automatizovaných přes pět set. V okamžiku, kdy jedna vypadne, není to problém. Víme, co se děje okolo a dokážeme stav dopočítat,“ vysvětlil hydrolog. Aktuální data o srážkách i vodních stavech jsou podle něj ústavu dostupná prakticky okamžitě.

Pouze v experimentálním provozu před 20 lety byly i hydrologické modely. „Pořád jsme se s nimi učili, v roce 2002 byl rok jejich provozu,“ zavzpomínal Daňhelka. Až později nastal ohromný progres. „Už z hlediska rozlišení. Dříve se to počítalo jako jedna rovnice. V povodí spadlo tolik srážek a tolik odteče, takový to bude mít průběh – bylo to jedno číslo. Dnes (…) jdeme v rozlišení stupňů. Každý kilometr má své vlastní číslo, počítá se,“ popsal rozdíly Daňhelka.

Chaos v atmosféře se mění v řád v datech

Meteorologické modely, z nichž vycházejí data pro hydrologické modely, také nepočítají jen jednu variantu budoucího vývoje počasí. „Atmosféra je chaotický systém. Velmi podobné počáteční podmínky rozložení teploty a tlaku mohou vést rychle k velmi rozdílnému vývoji. I malinký rozdíl v tlaku za pár dní vede k velkému rozdílu v tom, jak vypadá teplota v lokalitě o 100 kilometrů dále,“ vysvětlil hydrolog.

V modelech se tak podle něj trochu mění aktuální počáteční podmínky a počítají se i desítky variant. „Ty hydrologické modely předpovídají pravděpodobnosti na základě stupňů. Říkáme třeba, že v daném bodě je pravděpodobnost překročení třetího stupně povodňové aktivity deset procent, protože nám to vychází z variability možných stupňů,“ řekl vědec. ČHMÚ má nyní dva takzvané superpočítače a využívá data z různých předpovědních modelů.

„Už jen množství dat, které máme, představuje obrovský posun. A ta data jsou přístupná komukoliv,“ konstatoval Daňhelka. Dnes by tak lidé a příslušné orgány měli daleko více aktuálních informací pro to, aby učinili potřebná rozhodnutí. Tehdy se sepsalo několik zpráv denně, které pak ústav e-maily rozeslal příslušným orgánům a institucím. „Je asi iluzorní předpokládat, že dnes bychom dostali dva dny předem přesnou čáru, kam vystoupí voda. Nedostali, to je mimo schopnosti lidstva a vždy bude. Ty systémy jsou náhodné,“ upozornil však expert.

Sám na čtrnáctidenní největší fázi povodní vzpomíná jako na nesmírně intenzivní období. „Pamatuji si, že jsem skoro nespal, na druhou stranu to byl neuvěřitelný adrenalin. Člověk měl pořád potřebu něco dělat, snažit se počítat a získat data ze zaplavených stanic. Napsat zprávu, která by mohla být přínosná,“ uzavřel Daňhelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...