Používání sítě X snižuje míru pozitivních emocí. Vztek a naštvání naopak zvyšuje

Chození na sociální síť X, dříve Twitter, člověku nepřinese z hlediska psychiky nic dobrého. To je výsledek menšího výzkumu vědců z Torontské univerzity.

Autoři studie publikované v časopise Communications Psychology zjistili, že přihlášení na sociální síť X sice u některých uživatelů vedlo k většímu pocitu sounáležitosti, ale současně bylo spojené s prakticky okamžitým poklesem pozitivních emocí, jako je radost. A naopak výrazně přibylo pocitů negativních, jako jsou naštvanost, politická polarizace a překvapivě také nuda.

„Nenašli jsme vůbec žádné pozitivní účinky na duševní pohodu,“ komentovala výsledky Victória Oldemburgo de Mellová, která na studii pracovala. „I když některé z činností, které lidé dělali, jim dávaly pocit, že k sobě více patří, neprojevilo se to pak ve zvýšených pozitivních emocích.“

X nevede ke štěstí

V rámci studie vědci sledovali emoce 252 uživatelů sítě X ve Spojených státech, aby zjistili, jak na ně síť působí. Přestože účastníci studie byli demograficky různorodí, zjištění výzkumníků byla konzistentní bez ohledu na věk, politickou loajalitu, etnickou příslušnost nebo jiné faktory.

Lidé, kteří uvedli, že používají stránky jako způsob, jak uniknout svým problémům, dosáhli nižšího skóre psychické pohody. Po použití X byli naštvanější a nešťastnější. Častí uživatelé sítě X se v průměru více nudili a byli také osamělejší. Kromě toho se bezprostředně po použití této sociální sítě cítili ještě více znudění.

„Odpovídá to i mým zkušenostem. Sociální média otevírám, když jsem zrovna frustrovaná,“ vysvětluje závěry Oldemburgo de Mellová. „Když tam už jdu s tímhle postojem, je jasné, že důsledky budou horší, protože už mám nějaký problém.“

Lidé, kteří byli více politicky polarizovaní, měli podle studie tendenci hodně retweetovat, tedy sdílet cizí příspvěvky. Autoři označili za dost zvláštní, že se uživatelé sítě X cítili stále více polarizovaní, i když používali X pro zábavu. Při tomto způsobu aktivity obvykle jen procházeli svůj kanál, který mají nastavený podle svých preferencí. Dalo by se tedy očekávat, že je to uklidní, ale opak byl pravdou. A navíc často opouštěli síť X s větším vztekem, než když tam vstupovali. Byli také rozzlobenější, když používali X k vyhledávání informací.

Když lidé chodili na X za účelem sociální interakce, měli tendenci odpovídat na tweety a navštěvovat profily. A pociťovali zvýšení pocitu sounáležitosti. Totéž podle výzkumníků platilo, když lidé kontrolovali trendová témata.

Činností na X, která byla nejvíce spojena se zhoršeným stavem pohody, bylo procházení příspěvků, což je nejčastější aktivita na síti, zabírá 74 procent zde tráveného času.

Údaje pro studii byly shromážděny v roce 2021, tedy ještě předtím, než síť Twitter koupil technologický magnát Elon Musk a spustil několik změn, které vedly ke stažení inzerentů z platformy kvůli obavám z nárůstu extremismu a nenávistných projevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...