Používání sítě X snižuje míru pozitivních emocí. Vztek a naštvání naopak zvyšuje

Chození na sociální síť X, dříve Twitter, člověku nepřinese z hlediska psychiky nic dobrého. To je výsledek menšího výzkumu vědců z Torontské univerzity.

Autoři studie publikované v časopise Communications Psychology zjistili, že přihlášení na sociální síť X sice u některých uživatelů vedlo k většímu pocitu sounáležitosti, ale současně bylo spojené s prakticky okamžitým poklesem pozitivních emocí, jako je radost. A naopak výrazně přibylo pocitů negativních, jako jsou naštvanost, politická polarizace a překvapivě také nuda.

„Nenašli jsme vůbec žádné pozitivní účinky na duševní pohodu,“ komentovala výsledky Victória Oldemburgo de Mellová, která na studii pracovala. „I když některé z činností, které lidé dělali, jim dávaly pocit, že k sobě více patří, neprojevilo se to pak ve zvýšených pozitivních emocích.“

X nevede ke štěstí

V rámci studie vědci sledovali emoce 252 uživatelů sítě X ve Spojených státech, aby zjistili, jak na ně síť působí. Přestože účastníci studie byli demograficky různorodí, zjištění výzkumníků byla konzistentní bez ohledu na věk, politickou loajalitu, etnickou příslušnost nebo jiné faktory.

Lidé, kteří uvedli, že používají stránky jako způsob, jak uniknout svým problémům, dosáhli nižšího skóre psychické pohody. Po použití X byli naštvanější a nešťastnější. Častí uživatelé sítě X se v průměru více nudili a byli také osamělejší. Kromě toho se bezprostředně po použití této sociální sítě cítili ještě více znudění.

„Odpovídá to i mým zkušenostem. Sociální média otevírám, když jsem zrovna frustrovaná,“ vysvětluje závěry Oldemburgo de Mellová. „Když tam už jdu s tímhle postojem, je jasné, že důsledky budou horší, protože už mám nějaký problém.“

Lidé, kteří byli více politicky polarizovaní, měli podle studie tendenci hodně retweetovat, tedy sdílet cizí příspvěvky. Autoři označili za dost zvláštní, že se uživatelé sítě X cítili stále více polarizovaní, i když používali X pro zábavu. Při tomto způsobu aktivity obvykle jen procházeli svůj kanál, který mají nastavený podle svých preferencí. Dalo by se tedy očekávat, že je to uklidní, ale opak byl pravdou. A navíc často opouštěli síť X s větším vztekem, než když tam vstupovali. Byli také rozzlobenější, když používali X k vyhledávání informací.

Když lidé chodili na X za účelem sociální interakce, měli tendenci odpovídat na tweety a navštěvovat profily. A pociťovali zvýšení pocitu sounáležitosti. Totéž podle výzkumníků platilo, když lidé kontrolovali trendová témata.

Činností na X, která byla nejvíce spojena se zhoršeným stavem pohody, bylo procházení příspěvků, což je nejčastější aktivita na síti, zabírá 74 procent zde tráveného času.

Údaje pro studii byly shromážděny v roce 2021, tedy ještě předtím, než síť Twitter koupil technologický magnát Elon Musk a spustil několik změn, které vedly ke stažení inzerentů z platformy kvůli obavám z nárůstu extremismu a nenávistných projevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...