Potkani zdatně loví netopýry. I přímo ze vzduchu, odhalily kamery

Nahrávám video
Potkani loví netopýry
Zdroj: Science

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.

Vědci nafilmovali celou řadu úspěšných útoků potkanů v severním Německu, kteří řádili v netopýřích zimovištích. Útočili na zemi, ale také je chytali přímo ze vzduchu, když na ně skákali a strhávali je k zemi, kde je pak zakousli.

Hlodavci byli tak úspěšní, že se vědci obávají, aby to neohrozilo populace létajících savců.

Vědci využili infračervené a termovizní kamery, aby sledovali netopýry na dvou místech, kde zvířata zimovala. Kamery odhalily dvě odlišné lovecké strategie. Někteří potkani se postavili na zadní nohy, aby udržovali pomocí ocasu rovnováhu, a když kolem prolétal netopýr, vymrštili se a strhli ho dolů, kde už se stal snadno jejich kořistí. Druhá taktika byla ještě jednodušší – potkani vyhledávali netopýry, když odpočívali na zemi a byli zcela bezbranní.

Potkani loví netopýry
Zdroj: Global Ecology and Conservation

Podle vědců pomáhají potkanům v lovu hlavně vousky. Ty umí nejen osahávat okolí v temnotě, ale jsou tak citlivé, že dokonce zaznamenávají vlnění vzduchu, které pohyb netopýrů způsobuje.

Biologové nafilmovali na jednom ze dvou míst během pěti týdnů rovných třináct úspěšných útoků, ale případů je zřejmě mnohem více. Prokazuje to objev jakési potkaní spižírny, kam si predátoři odkládali ulovenou kořist. Vědci v ní našli 52 mrtvých netopýrů.

Toto číslo nevypadá jako velké, ale pokud se potkani naučili podobné triky i jinde, tak by to mohlo znamenat na jedné lokalitě velikosti okresu ztráty až sedmi procent všech netopýrů, kteří tam žijí. K útokům docházelo době, kdy byli netopýři nejzranitelnější – během hibernace a těsně po ní. To znamená, že i omezený lov by mohl ohrozit jejich dlouhodobé přežití.

Nenápadný predátor

Potkani se dokázali díky svým vlastnostem rozšířit po většině planety, dostali se dokonce až do těsného sousedství Antarktidy, na britský ostrov Jižní Georgie. A všude způsobili velké problémy tamním druhům, hlavně na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela se specializací jen vůči druhům, s nimiž se v tomto prostředí desítky a stovky tisíc let mohla potkávat. Potkani přispěli k vyhynutí řady ptačích a savčích druhů.

Autoři studie tvrdí, že města mohou vytvářet podobné podmínky, jaké jsou na ostrovech. Kvůli dostatku zdrojů se zde divoká zvířata soustřeďují na malých územích. A přesně to potkanům usnadňuje lov.

„Naše zjištění ukazují, že městské prostředí může napodobovat podobnou ekologickou dynamiku ostrovů, kde invazivní hlodavci využívají vysokou hustotu netopýrů během kritických životních fází, jako je rojení a hibernace,“ popisují ve studii.

O loveckých schopnostech potkanů se zatím příliš nevědělo, výsledky jsou proto pro vědce povzbuzením. Studie totiž zdůrazňuje, že se poznatky dají využít na účinnější ochranu netopýrů. Tato zvířata hrají důležitou roli v tom, že brání v přemnožení některým druhům hmyzu, ale některé druhy také podporují zdravé ekosystémy opylováním rostlin a šířením jejich semen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...