Poté, co ve starověku zasáhla Chile velká tsunami, se lidé neodvážili tisíc let k moři

Kolektivní paměť obyvatel předhistorického Chile dokázala udržet informaci o nebezpečnosti tsunami celé stovky roků. Dokazuje to nový výzkum v poušti Atacama.

Mezinárodní tým vědců našel důkazy o tom, že před přibližně 3800 lety zasáhlo pobřeží dnešního Chile velmi silné zemětřesení. Následovala ho pak masivní vlna tsunami, zřejmě výrazně silnější než cokoliv, co lidstvo zažilo v posledních stovkách let. Dopady na tamní lidské společnosti byly obrovské – a některé důsledky přetrvaly celé stovky let. Vlna zcela zničila kulturu i sídla prvních lovců a sběračů žijících na pobřeží.

Kromě důkazů o obří tsunami našli vědci i důkazy o přesunech v populačních centrech po ní. Lidé se přesunuli do vnitrozemí a také na vyšší místa v krajině. Vědci zjistili, že se začali vracet k pobřeží až po více než tisíci letech, a i tehdy se zdálo, že váhají s přesunem příliš blízko k moři. Autoři studie poznamenávají, že zatím nenašli žádné důkazy o tom, jak mohla vzpomínka na tsunami přetrvat tak dlouho u lidí, kteří neměli psaný jazyk.

Vědci se při své práci prohrabávali vrstvami hlíny v poušti Atacama. Hledali tam usazeniny, které po sobě tsunami zanechala. Radiokarbonové datování mušlí a úlomků dřevěného uhlí v sedimentu ukázalo, že pocházejí z doby přibližně před 3800 lety. Tsunami byla tak veliká, že po ní zbyly důkazy v pruhu o šířce asi tisíce kilometrů. Vlna měla výšku zřejmě kolem dvaceti metrů.

Pobřeží Chile leží na takzvané subdukční zóně. To znamená, že oceánská deska Nazca se pomalu tlačí pod jihoamerickou kontinentální desku – v důsledku těchto pohybů bývají v oblasti častá zemětřesení. Někdy bývají opravdu silná. Tlak desek je také zodpovědný za vznik pohoří And a jejich sopečnou činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...