Poslední start rakety Ariane 5 byl odložen na neurčito. Náhradu Evropa nemá

Poslední let rakety Ariane 5 plánovaný na pátek byl kvůli technickým potížím odložen na neurčito. Informovala o tom v prohlášení na Twitteru společnost Arianespace, která nosiče provozuje. Raketa se měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vydat na svou poslední cestu předtím, než ji nahradí nová generace nosných raket, v pátek zhruba půl hodiny před půlnocí.

Poslední let pod označením VA261 měl na oběžnou dráhu vynést dva náklady –⁠ německý experimentální komunikační satelit Heinrich Hertz a francouzskou komunikační družici Syracuse 4b. Ty nyní čekají na další start v montážní budově.

„V souladu se svými požadavky se společnost Arianespace rozhodla start VA261 přesunout,“ napsal na Twitteru provozovatel nosných raket. Podle agentury AFP nyní firma vyhodnocuje vzniklý problém, aby určila nové datum startu.

Raketa, která umožnila lidstvu nevídané

Poslední let bude představovat 117. misi rakety Ariane 5, které začaly létat do vesmíru v roce 1996. Za tu dobu dokázaly do vesmíru transportovat obrovské množství projektů, které zásadním způsobem změnily schopnost lidstva zkoumat a chápat vesmír.

Právě díky Ariane se do kosmu dostala sonda Rosetta, která detailně prozkoumala kometu Čurjumov-Gerasimenko. Tato raketa také vynesla na oběžnou dráhu satelity evropského navigačního systému Galileo, jenž pomáhá sledovat naši planetu, a také vesmírný teleskop Jamese Webba. Naposledy v dubnu raketa Ariane 5 při předposlední misi vyslala sondu Juice k největší planetě sluneční soustavy Jupiteru.

Start Ariane s Webbovým teleskopem
Zdroj: Wikimedia Commons/NASA/Bill Ingalls

Rakety série Ariane 5 více než zdvojnásobily kapacitu svých předchůdkyň Ariane 4, pokud jde o hmotnost nákladu přepravovaného na oběžnou dráhu. Umožňovaly tak vynést na orbitu dva velké telekomunikační satelity najednou nebo vyslat velké a těžké náklady do hlubin vesmíru, uvádí Evropská kosmická agentura (ESA), která kosmodrom Kourou provozuje.

Nástupce v problémech

Rakety Ariane 5 má nahradit série Ariane 6, která by měla konkurovat Falconům společnosti SpaceX. Nasazení této rakety do provozu je přitom pro Evropu důležité mimo jiné kvůli přerušení spolupráce s Ruskem po ruské invazi na Ukrajinu –⁠ momentálně totiž nemá stroj, který by na orbitu dopravil další satelity systému Galileo.

Ariane 6 má ale zatím celou řadu technických problémů, potýká se s výrazným zpožděním oproti původním plánům. V kosmickém výzkumu jsou sice opoždění dost častá, ale u nové Ariane je to opravdu výrazné. Původně měla letět už roku 2020, ale zatím to vypadá, že poprvé nepoletí dříve než na konci letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...