Poprvé od letošního napadení Ukrajiny letí na oběžnou dráhu společně Rusové a Američan

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu odstartovala raketa Sojuz, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vynáší trojici astronautů – Rusy Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Informovala o tom na svých stránkách americká vesmírná agentura NASA. Jak poznamenala agentura AFP, raketa odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině.

Start rakety vysílaly živě ruská i americká vesmírná agentura. Na ISS by měla loď přistát po asi tříhodinovém letu. Trojice se následně připojí k ruským kosmonautům Olegu Artěmjevovi, Denisi Matvejevovi a Sergeji Korsakovovi z Roskosmosu, astronautům z NASA Bobu Hinesovi, Kjellu Lindgrenovi a Jessice Watkinsové a jejich kolegyni Samantě Cristoforettiové z Evropské vesmírné agentury (ESA).

Frank Rubio, Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin
Zdroj: ČTK

Rubio, Prokopjev a Petelin stráví na ISS šest měsíců, Prokopjev letí do vesmíru již podruhé, pro zbývající dva astronauty jde o první let. Jak uvedla AFP, Rubio je prvním americkým astronautem, který cestuje na Mezinárodní vesmírnou stanici na palubě ruské rakety od nynější ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.

ISS je společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskomosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí Západem adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím již dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze. „Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem,“ prohlásil tehdy s tím, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se nicméně NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem. Za necelých čtrnáct dní poletí ruská kosmonautka Anna Kikinová na palubě americké lodi Dragon – a jak příští Dragon, tak i příští Sojuz budou mít zase na palubě smíšenou posádku složenou z Rusů i Američanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...