Polák velký je českým ptákem roku. Dříve všudypřítomná kachna je dnes ohrožená

Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého. Je to středně velká potápivá kachna, lidé ho mohou pozorovat na vodních plochách, především rybnících. Podle České ornitologické společnosti (ČOS) se populace poláků v Česku za posledních třicet let snížila o třetinu a z nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh.

Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený, uvedla ČOS na svém webu. Ptákem loňského roku byl zvonek zelený.

Udělením čestného titulu ornitologové od roku 1992 upozorňují na zajímavé ptačí druhy a vybízejí veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Zvolený ptačí druh zároveň reprezentuje problematiku, která se týká široké skupiny opeřenců.

Pták bez domova

Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. „Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné,“ uvedli ornitologové.

V letošním roce budou ornitologové podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů.

Úspěchem podle ornitologů je, že tuto středu vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Milion vodních ptáků v Evropě totiž každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky. „Zákaz olova na mokřadech je završení více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a partnerů v jednotlivých zemích a také skvělý začátek roku poláka velkého. Věřím, že další ochranářské úspěchy budou následovat,“ uvedl Vermouzek.

Poláky velké lze v Česku pozorovat celoročně, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. V Česku je podle ornitologů druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Podle Vermouzka hnízdí každoročně v Česku sedm až čtrnáct tisíc párů poláků velkých a zimu v Česku tráví kolem tří tisíc jedinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...