Pokud ebola pronikne mezi horské gorily, drtivá většina jich zemře do tří měsíců

Ebola je pro gorily smrtící a podle nového modelu se mezi nimi také může velmi snadno šířit. Vědci hledají způsoby, jak v případě vypuknutí epidemie mezi těmito primáty zareagovat. Věří, že cestou by mohlo být očkování.

Pokud by ebola pronika mezi ohrožené gorily horské, které žijí v africkém masivu Vurunga, přežilo by první kontakt s nemocí jen dvacet procent z nich. Tito inteligentní primáti jsou vůči nemoci podobně zranitelní jako lidé, ukázala simulace, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports. Protože tato populace má posledních asi tisíc jedinců, byl by to zřejmě její definitivní konec.

Na studii se podíleli vědci ze Smithsonian Institution a také výzkumníci z organizace Gorilla Doctors. Jediná cesta, jak situaci řešit, by bylo podle tohoto modelu očkování. Pokud by se podařilo vakcinovat aspoň polovinu goril do tří týdnů od potvzení první infekce, přežilo by jich asi padesát procent, což by na záchranu populace mohlo stačit.

Problém je, že samotné očkování by bylo vysoce rizikové jak pro zvířata, tak pro ty, kdo by se na něm podíleli.

Bez imunity a bez šance

Přestože od roku 2005 nebyl potvrzen žádný případ výskytu viru ebola u volně žijících lidoopů, virus se vyskytuje a cirkuluje ve východní a střední Africe a v oblastech, kde se intenzivně překrývá výskyt člověka a divokých zvířat. Proto se experti na ochranu těchto zvířat bojí mezidruhového přenosu.

„Měli jsme zatím velké štěstí, že virus eboly doposud horské gorily nezasáhl,“ poznamenala hlavní autorka a výkonná ředitelka organizace Gorilla Doctors Kirsten Gilardiová. „Tyto výsledky jsou ale silným argumentem pro dohled nad patogeny a pohotovostní plánování s cílem zmírnit riziko proniknutí viru ebola do populace horských goril.“

Ohrožení příbuzní

Horské gorily jsou společenská zvířata žijící v úzkých skupinách, které se občas dostávají do kontaktu s jinými skupinami. Virus ebola je pro lidoopy vysoce smrtelný, odhaduje se, že jeho úmrtnost dosahuje až 98 procent.

„Populace horských goril v masivu Virunga je izolovaná v národních parcích, jakýchsi lesních ostrovech obklopených jedněmi z nejhustších lidských populací v Africe.  A my víme, že gorily jsou náchylné k lidským patogenům,“ upozornila hlavní autorka Dawn Zimmermanová ze Smithsonova národního přírodovědného muzea.

„Riziko přenosu infekcí z lidí na gorily představuje významnou hrozbu. Tato studie je pádným argumentem pro to, aby bylo buď preventivně očkováno 50 procent goril horských, nebo aby byly připraveny k očkování při prvním zjištění eboly v populaci. To sice nezabrání rozsáhlé nákaze, ale mohlo by to zvýšit míru přežití v celé populaci až na padesát procent,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...