Podzimní poklička, která přiklopila Česko. Teplotní inverze přinášejí problémy i působivé fotky

Podzim je spojený s jevem, kterému se říká teplotní inverze. Většinou trvá jen několik dní, ale ty dlouhodobější mohou obtěžovat v našich podmínkách i několik týdnů.

Stejně jako závěr minulého i první polovina tohoto týdne bude v Česku pod vlivem mohutné tlakové výše s přílivem teplejšího vzduchu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry.

V létě by taková situace znamenala převážně slunečné a velmi teplé počasí s maximy kolem tropické třicítky, v listopadu se ale tatáž situacie projevuje úplně jinak: teplotní inverzí. V nižších polohách v tu chvíli převládá spíše chladné a mlhavé počasí, zatímco na horách bývá často nebe blankytně modré a teploty přes den příjemně vysoké.

Když se nenormální stane normálním

Co to ale vlastně teplotní inverze je? Zjednodušeně řečeno – opačná situace ve srovnání s normálem, tedy stav, kdy teplota vzduchu s výškou stoupá, zatímco při běžné situaci teplota s výškou klesá, a většinou tedy bývá na horách chladněji než v nížinách.

Inverze vzniká zpravidla nejprve během nočních hodin, kdy slunce nesvítí. V té době se zemský povrch vyzařováním tepla výrazně ochlazuje a od něj se postupně ochladí přilehlý vzduch.

Čím je vzduch chladnější, tím je těžší, a to znamená, že se pak vrstva studeného vzduchu drží při zemském povrchu. Tloušťka takto prochlazeného vzduchu bývá tím větší, čím je delší noc (a v listopadu už je noc hodně dlouhá) a čím je vzduch klidnější. Důležitá je také minimální oblačnost, ideální je jasné nebe. Takové podmínky skvěle zajistí tlaková výše, tedy situace, jakou Česko zažívá v těchto dnech. 

Příklad přízemní inverze teploty z 22. ledna 2017 (červená čára značí průběh teploty vzduchu s výškou)
Zdroj: Infomet

Inverze může začínat už u zemského povrchu, teplota tedy stoupá s výškou od země. Často začíná až v určité výšce nad zemí, pak se jedná o inverzi výškovou. Tu podporuje taky příliv teplejšího vzduchu z jižních směrů, který se v zimní polovině roku děje často hlavně ve vyšších hladinách atmosféry, kdy se pak tento teplý vzduch u povrchu vůbec projevit nemusí (pokud nedojde při silnějším větru k výraznějšímu vertikálnímu promíchání vzduchu).

Co udělá slunce

Když vyjde slunce a začne ohřívat zemský povrch, dochází postupně k likvidaci teplotní inverze. Pokud se ale studený vzduch udržuje v údolích nebo kotlinách, na jejichž dno má slunce během krátkých dnů jen omezený, nebo žádný přístup, nemusí k jeho prohřátí, a tedy odbourání inverze, vůbec dojít.

Při vzniku inverze se také často tvoří mlha, neboť při ochlazení dojde k nasycení vzduchu vodní parou a ta při dalším poklesu teploty kondenzuje. Mlha současně brání přístupu slunečních paprsků, a velmi dobře pak udržuje studený vzduch u země i přes den.

Někdy se mlha od země zvedá do výšky, a tvoří pak onu z předpovědí dobře známou nízkou oblačnost. Ta působí jako poklička, pod kterou se teplý vzduch z výšky nedostane. To je důvodem, proč jsou při mlhách a nízké oblačnosti teploty klidně o deset a v zimě i o patnáct stupňů nižší než na horách. 

Například v prosinci 2016 se teplota ve vrstvě vzduchu tlusté necelých 200 metrů lišila o 18 stupňů Celsia, ze světa jsou ale známy i případy s rozdílem přesahujícím 35 °C (v údolích Skalistých hor).

Výrazná výšková inverze se vytvořila v prosinci 2016 (červená čára značí průběh teploty vzduchu s výškou)
Zdroj: Infomet

Smog

Protože inverzní poklička zakrývá údolní nižší vzduch, ten nemá šanci promíchat se s vyššími vrstvami, což znamená riziko postupného nárůstu koncentrací znečišťujících látek. V závislosti na výšce inverze pak může vzniknout vyloženě smogová situace, kdy úroveň znečištění přesáhne pro lidské zdraví bezpečnou úroveň.

Pokud ale inverze leží třeba ve výšce několika stovek metrů nad zemí, a navíc fouká mírný vítr, bývají koncentrace škodlivin většinou poměrně nízké. Mimochodem, koncem 80. let byly při výrazných inverzních situacích registrovány v severozápadních Čechách i koncentrace oxidu siřičitého přesahující 1500 mikrogramů na metr krychlový za 24 hodin, přičemž za maximální přípustnou úroveň se tehdy považovala hodnota 150. 

Čtrnáct dní v lednové inverzi

Někdy trvá inverze pár hodin, jindy i pár týdnů. V lednu 1982 se nad Českem vytvořila výrazná inverze trvající zhruba dva týdny. Průměrná teplota za celé období se v nížinách pohybovala kolem minus šesti stupňů, zatímco na hřebenech Šumavy kolem pěti nad nulou.

Inverze mají i zajímavé efekty na šíření zvukových vln, zejména těch s velmi vysokou frekvencí. Ty se totiž můžou o inverzi odrážet, a dorazit tak do značně vzdálených oblastí od místa vysílání. Lépe se při inverzích šíří také výrazné zvuky u země – například v oblasti letišť je zvuk startujících a přistávajících letadel často slyšet na větší vzdálenost než obvykle.

Při inverzi jsou rovněž ovlivněny optické paprsky, což se projevuje například vertikálním protažením zapadajícího či vycházejícího Slunce. Při výrazné inverzi dochází k prudkému poklesu optické hustoty vzduchu, což vede taky k svrchnímu zrcadlení vzdálených objektů, případně ke zdánlivému zvednutí horizontu. Zejména na horách se pak dají pořídit působivé fotky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...