„Poděkujme Trumpovi za příliv mozků.“ Rakousko získalo špičkové vědce z USA

Rakousko přilákalo na granty 25 špičkových vědců z amerických vysokých škol, na které dopadly škrty současné americké administrativy. Jde o vědce především z prestižních univerzit, jako jsou například Harvardova univerzita, Massachusettský technický institut nebo Princetonská univerzita.

Každý z vědců od úrovně postdoktoranda po profesora získal dvouletý grant ve výši 500 tisíc eur (12,2 milionu korun), uvedla Rakouská akademie věd. Jsou mezi nimi badatelé v oborech fyziky, chemie a biologové.

„Poděkujme (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi za tento příliv mozků,“ prohlásil předseda akademie Heinz Fassmann. „Podařilo se nám přivést tyto vynikající osobnosti ze Spojených států do Rakouska. Přinášejí s sebou nové nápady, nové perspektivy a nové mezinárodní kontakty,“ dodal podle agentury Reuters. Program, který Američany láká na čtrnáct rakouských vědeckých univerzit, dostal jméno APART-USA.

Jména konkrétních vědců zatím předseda akademie nezveřejnil. Reuters připomíná, že prezident Trump má na univerzity spadeno z různých důvodů, ať už jde o jejich kritiku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, prosazování práv transgenderových osob nebo programů týkajících se rovnosti a inkluze. Bílý dům uvádí, že i přes škrty budou mít Spojené státy celosvětově největší podíl na financování výzkumu.

Evropa láká americké vědce

Rakousko patří mezi země, které se v reakci na Trumpovu politiku snaží nalákat akademiky působící na amerických univerzitách. V březnu třináct evropských zemí, včetně Německa, Francie a Španělska, vyzvalo Evropskou komisi, aby urychleně podnikla kroky k tomu, aby EU získala vědecké talenty.

Kromě Rakouska jim už nabídla speciální programy například také Francie, která k tomu využila svých univerzit.

Vědci, kteří rakouské granty získali, začnou na univerzitách nebo ve výzkumných institucích této alpské země pracovat ještě letos. „V době, kdy politické zásahy a autoritářské tendence dopadají na vědu a výuku, Rakousko vůči nim zaujímá jasný postoj,“ uvedla rakouská sociálnědemokratická ministryně pro vědu a výzkum Eva-Maria Holzleitnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...