Pod povrchem Marsu se skrývaly obrovské kusy ledu. Odhalil je dopad meteoroidu, oznámila NASA

Agentura NASA odhalila led v kráteru na Marsu nedaleko rovníku. Jeho přítomnost v těchto místech může být rozhodující pro misi člověka na planetu, uvedla agentura.

Na Vánoce loňského roku se na Marsu otřásla Země. Americká kosmická agentura NASA tyto otřesy zaznamenala díky sondě InSight – měly sílu čtvrtého stupně Richterovy stupnice. Vědci byli nadšení – a jejich entuziasmus se ještě zvýšil, když se později dozvěděli, co marsotřesení způsobilo. Byl to zřejmě nejsilnější dopad meteoroidu, který lidstvo na Marsu zatím pozorovalo.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Že jde o důsledek dopadu tělesa z kosmu, odhalila analýza místa, kde bylo epicentrum otřesů. Když se astronomové podívali na snímky před a po dopadu, uviděli tam úplně nový kráter s rozměry přes 150 metrů. Místo sledovala z oběžné dráhy Rudé planety sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Událost a její následky jsou podrobně popsané ve dvou článcích, které vyšly ve čtvrtek v odborném časopise Science. 

Místo před a po dopadu
Zdroj: NASA

Autoři odhadují, že meteoroid měřil mezi pěti a dvanácti metry. Kdyby padal na Zemi, v naší husté atmosféře by shořel – ale řídká atmosféra Marsu na to nestačila. Plynným obalem prošel a narazil do planety v oblasti zvané Amazonis Planitia. Zanechal po sobě 150 metrů široký a 21 metrů hluboký kráter. Náraz měl takovou sílu, že kusy povrchu to odmrštilo na vzdálenost 37 kilometrů.

NASA předpokládá, že se jedná o jeden z největších kráterů, které kdy vědci mohli sledovat vznikat. Na Marsu sice existuje mnoho výrazně větších kráterů, ale všechny jsou podstatně starší a vznikly před jakoukoli lidskou misí.

Lovec zemětřesení

Sonda InSight zkoumá kůru, plášť a jádro planety. Klíčové je pro tento cíl sledování seismických vln; díky nim se může zprostředkovaně dívat do hlubin planety. Od přistání v listopadu 2018 už zaznamenala 1318 marsotřesení, včetně několika způsobených dopady menších meteoroidů.

Nový kráter na Marsu
Zdroj: NASA

Otřesy vzniklé v důsledku dopadu z loňského prosince ale byly prvními pozorovanými, které měly i povrchové vlny – tedy takové, které se šíří podél vrchní části planetární kůry. Proto citlivým přístrojům nemohly uniknout a okamžitě to v NASA spustilo nadšení prozkoumat tento fenomén detailněji. A to jim nabídl výše zmíněný Mars Reconnaissance Orbiter.

„Obraz dopadu se nepodobal žádnému, který jsem kdy viděla. Měl mohutný kráter, v něm obnažený led a kolem dramatickou zónu výbuchu vepsanou v marsovském prachu,“ popsala svůj první pohled na snímek Liliya Posiolova, která vede Orbitální vědeckou a operační skupinu MSSS. „Nemohla jsem si pomoci, představila jsem si, jaké to muselo být, kdybych byla osobně svědkem toho nárazu, atmosférického výbuchu a trosek vymrštěných na kilometry daleko.“

Co z toho?

Tato událost představuje pro poznání lačné vědce poklad. Lepší popis toho, jak často se na  Marsu objevují krátery, je zásadní pro zpřesnění geologické minulosti planety: na starším povrchu, jako má právě Mars nebo náš Měsíc, se nachází více kráterů než na Zemi.

Nové krátery ale také odhalují to, co se skrývá pod povrchem. A v tomto případě to byly velké kusy ledu, které náraz rozházel po okolí – zachytila je barevná kamera HiRISE (High-Resolution Imaging Science Experiment) sondy MRO. Takto ukrytý led nebyl zatím nikdy pozorován tak blízko marťanského rovníku, který je jakožto nejteplejší část Marsu pro astronauty lákavou lokalitou.

Podle plánů NASA bude klíčovým zdrojem pro astronauty, kteří by ho mohli využívat pro nejrůznější účely – ať už jako zdroj pitné vody, důležitou chemickou sloučeninu, anebo pro zalévání brambor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...