Pod povrchem Marsu se skrývaly obrovské kusy ledu. Odhalil je dopad meteoroidu, oznámila NASA

Agentura NASA odhalila led v kráteru na Marsu nedaleko rovníku. Jeho přítomnost v těchto místech může být rozhodující pro misi člověka na planetu, uvedla agentura.

Na Vánoce loňského roku se na Marsu otřásla Země. Americká kosmická agentura NASA tyto otřesy zaznamenala díky sondě InSight – měly sílu čtvrtého stupně Richterovy stupnice. Vědci byli nadšení – a jejich entuziasmus se ještě zvýšil, když se později dozvěděli, co marsotřesení způsobilo. Byl to zřejmě nejsilnější dopad meteoroidu, který lidstvo na Marsu zatím pozorovalo.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Že jde o důsledek dopadu tělesa z kosmu, odhalila analýza místa, kde bylo epicentrum otřesů. Když se astronomové podívali na snímky před a po dopadu, uviděli tam úplně nový kráter s rozměry přes 150 metrů. Místo sledovala z oběžné dráhy Rudé planety sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Událost a její následky jsou podrobně popsané ve dvou článcích, které vyšly ve čtvrtek v odborném časopise Science. 

Místo před a po dopadu
Zdroj: NASA

Autoři odhadují, že meteoroid měřil mezi pěti a dvanácti metry. Kdyby padal na Zemi, v naší husté atmosféře by shořel – ale řídká atmosféra Marsu na to nestačila. Plynným obalem prošel a narazil do planety v oblasti zvané Amazonis Planitia. Zanechal po sobě 150 metrů široký a 21 metrů hluboký kráter. Náraz měl takovou sílu, že kusy povrchu to odmrštilo na vzdálenost 37 kilometrů.

NASA předpokládá, že se jedná o jeden z největších kráterů, které kdy vědci mohli sledovat vznikat. Na Marsu sice existuje mnoho výrazně větších kráterů, ale všechny jsou podstatně starší a vznikly před jakoukoli lidskou misí.

Lovec zemětřesení

Sonda InSight zkoumá kůru, plášť a jádro planety. Klíčové je pro tento cíl sledování seismických vln; díky nim se může zprostředkovaně dívat do hlubin planety. Od přistání v listopadu 2018 už zaznamenala 1318 marsotřesení, včetně několika způsobených dopady menších meteoroidů.

Nový kráter na Marsu
Zdroj: NASA

Otřesy vzniklé v důsledku dopadu z loňského prosince ale byly prvními pozorovanými, které měly i povrchové vlny – tedy takové, které se šíří podél vrchní části planetární kůry. Proto citlivým přístrojům nemohly uniknout a okamžitě to v NASA spustilo nadšení prozkoumat tento fenomén detailněji. A to jim nabídl výše zmíněný Mars Reconnaissance Orbiter.

„Obraz dopadu se nepodobal žádnému, který jsem kdy viděla. Měl mohutný kráter, v něm obnažený led a kolem dramatickou zónu výbuchu vepsanou v marsovském prachu,“ popsala svůj první pohled na snímek Liliya Posiolova, která vede Orbitální vědeckou a operační skupinu MSSS. „Nemohla jsem si pomoci, představila jsem si, jaké to muselo být, kdybych byla osobně svědkem toho nárazu, atmosférického výbuchu a trosek vymrštěných na kilometry daleko.“

Co z toho?

Tato událost představuje pro poznání lačné vědce poklad. Lepší popis toho, jak často se na  Marsu objevují krátery, je zásadní pro zpřesnění geologické minulosti planety: na starším povrchu, jako má právě Mars nebo náš Měsíc, se nachází více kráterů než na Zemi.

Nové krátery ale také odhalují to, co se skrývá pod povrchem. A v tomto případě to byly velké kusy ledu, které náraz rozházel po okolí – zachytila je barevná kamera HiRISE (High-Resolution Imaging Science Experiment) sondy MRO. Takto ukrytý led nebyl zatím nikdy pozorován tak blízko marťanského rovníku, který je jakožto nejteplejší část Marsu pro astronauty lákavou lokalitou.

Podle plánů NASA bude klíčovým zdrojem pro astronauty, kteří by ho mohli využívat pro nejrůznější účely – ať už jako zdroj pitné vody, důležitou chemickou sloučeninu, anebo pro zalévání brambor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...