Počet úmrtí na tuberkulózu loni celosvětově poprvé za více než deset let vzrostl. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Do značné míry za to podle ní mohla covidová pandemie. Méně lidí s tuberkulózou bylo testováno a léčeno, protože zdroje byly soustředěny na boj s covidem-19.
Souchotiny, úbytě či bílý mor – to všehno jsou jiné názvy tuberkulózy (TBC), nemoci, která byla do poloviny 20. století po moru a neštovicích třetí hlavní metlou lidstva.
WHO ve své ročence k tuberkulóze uvedla, že na tuto bakteriální infekci loni zemřelo 1,5 milionu lidí, což je mírný nárůst oproti předchozímu roku, kdy na tuberkulózu zemřelo „pouze“ 1,4 milionu lidí.
Hrozba jménem TBC
Tuberkulóza je nemoc, která lidstvo trápí od jeho počátků – důkazy o existenci této infekční choroby byly nalezeny už v egyptských mumiích a vědci se domnívají, že tato nákaza zabila více lidí než kterákoli jiná v dějinách. I v současnosti tuberkulóza běžně zabíjí více lidí než AIDS a malárie a nevypadá to, že by se lidská imunita za tisíce let naučila s ní bojovat lépe než v době pyramid.
WHO uvedla, že v roce 2020 bylo mnohem méně lidí diagnostikováno s TBC. Bylo jich 5,8 milionu oproti 7,1 milionu v roce 2019. Organizace současně odhaduje, že zhruba čtyři miliony lidí mají tuberkulózu, aniž by u nich byla diagnostikována. V roce 2019 takových lidí bylo odhadem jen kolem 2,9 milionu. Právě horší diagnostika nemoci je přímým důsledkem světové pandemie – lékaři přesměrovali své zdroje na novou nemoc.
Svět promořený tuberkulózou
Tuberkulózu způsobuje bakterie, která často napadá plíce; onemocnění je vysoce infekční, když nakažení zakašlou nebo kýchnou. Zhruba čtvrtina světové populace má latentní infekci TBC, což znamená, že jsou nositeli bakterie, ale nejsou nemocní. Nákazu však mohou přenášet. U lidí, kteří mají bakterii v organismu, je pravděpodobnost pět až deset procent, že se u nich vyvine choroba.
Tuberkulóza je léčitelná, pokud se zachytí brzy, ale vědci se stále více obávají, že bakterie brzy bude odolná vůči dostupným lékům. Mezi zeměmi s nejvyšším počtem případů tuberkulózy jsou Indie, Čína, Indonésie, Filipíny, Nigérie, Bangladéš a Jihoafrická republika.
Zlom přinesla vakcína
Přes vysoká čísla nakažených a mrtvých už v současné době TBC nepředstavuje takové riziko především díky vakcínám. Vymysleli je v Pasteurově ústavu v Lille, kde na nich od roku 1897 pracovali mikrobiolog Leon Charles Albert Calmette a veterinář Jean Marie Camille Guérin. Léta bezúspěšně zkoušeli Pasteurovu metodu postupného oslabování virulence pasážováním kmenů, až získali kmen, který byl izolovaný od krávy s tuberkulózní mastitidou.
Poté, co přidali k suspenzi přírodní detergent, žluč, zjistili, že mikrob kultivovaný v tomto prostředí ztratil svou virulenci pro telata. Osvědčilo se to i pro další zvířata v laboratoři. Avirulentní kmen byl označen jako Bacille bilie Calmette-Guérin, později jako Bacillus Calmette-Guérin, BCG.
Poprvé byla vakcína BCG podána 18. července 1921. Očkován byl novorozenec, kterému hrozila nákaza od nemocné babičky. Vakcínu dostal třetí, pátý a sedmý den po narození. Dítě přestálo očkování bez komplikací a tuberkulózou neonemocnělo.
Kalmetizace, jak se očkování proti TBC říká, se z počátku prosazovala jen s obtížemi. Zájem o očkování narostl až po druhé světové válce, kdy velké přesuny obyvatelstva a těžké životní i hygienické podmínky zvyšovaly nebezpečí šíření infekčních nemocí včetně TBC. V období 1948 až 1951 bylo tuberkulinovým testem vyšetřeno téměř 30 milionů osob a téměř 14 milionů bylo očkováno. První účinný lék na TBC streptomycin byl objeven v roce 1943, ale k léčbě se začal používat až po válce.
