Po covidu-19 se zvyšuje riziko duševních potíží

U lidí, kteří měli onemocnění covid-19, byla rok po prodělání infekce výrazně vyšší pravděpodobnost, že jim odborníci diagnostikují psychické poruchy, kterými dříve netrpěli. Vyplývá to z nové studie, která vznikla ve Velké Británii sledováním více než 140 tisíc pacientů.

U osob, které prodělaly covid-19, byla v měsících po nákaze vyšší pravděpodobnost diagnózy deprese o 39 procent než u lidí, kteří onemocnění neměli. U úzkosti vzrostla pravděpodobnost diagnózy o 35 procent a u poruch přizpůsobení o 38 procent. Lidé, kteří se nakazili virem SARS-CoV-2, měli také o 41 procent vyšší riziko poruch spánku.

„Zdá se, že v měsících po prodělání covidu-19 dochází k výraznému nárůstu počtu psychiatrických diagnóz,“ uvedl profesor psychiatrie na Oxfordské univerzitě Paul Harrison, který se na studii nepodílel. Uvedl, že výsledky se shodují se závěry jiných výzkumů, včetně studie z roku 2021, na níž se autorsky podílel. Studie podle něj „posiluje tvrzení, že na covidu je něco, co způsobuje, že lidé čelí většímu riziku běžných duševních poruch“.

Duševních onemocnění přibývá

Údaje nenaznačují, že by se u většiny pacientů s covidem-19 objevily příznaky duševního onemocnění. Lékaři diagnostikovali deprese, úzkost nebo poruchy přizpůsobení a stresu pouze u 4,4 až 5,6 procenta osob ve studii. „Naštěstí se nejedná o epidemii úzkosti a deprese,“ řekl Harrison. „Ale banalita to není,“ dodal.

Vědci ve studii analyzovali záznamy téměř 154 tisíc pacientů s nemocí covid-19, kteří jsou registrovaní ve zdravotnickém systému pro veterány. Jejich data porovnali s lidmi, kteří se virem nenakazili. Výzkumníci do studie zařadili pouze pacienty, kteří neměli žádnou psychiatrickou diagnózu ani se s ní neléčili nejméně dva roky před nakažením koronavirem. Jen velmi málo z účastníků studie mělo očkování proti covidu-19. Lékař Al-Aly, který studii vedl, uvedl, že jeho tým plánuje analyzovat, zda následné očkování změnilo duševní příznaky lidí, stejně jako další zdravotní problémy po nákaze, které skupina studovala.

Mozek je po covidu zpomalený

Autoři studie také zjistili, že u lidí, kteří měli covid-19, se o 80 procent častěji objevily kognitivní problémy, jako je mozková mlha, zmatenost a zapomnětlivost. Riziko poruch způsobených užíváním opioidů, léků předepsaných na bolest, u nich vzrostlo o 34 procent. Měli také o 20 procent vyšší pravděpodobnost poruch způsobených užíváním jiných než opioidních látek, včetně alkoholismu.

Z výzkumu vyplynulo, že lékaři u pacientů hospitalizovaných s covidem-19 častěji diagnostikovali psychické problémy než u pacientů s méně závažným průběhem onemocnění. Ale i lidé s mírnou infekcí byli duševními problémy více ohroženi než ti, kteří covid neprodělali.

Podle vědců existuje několik možných příčin nárůstu diagnostikovaných duševních problémů. Lékařka Maura Boldriniová si myslí, že příznaky s největší pravděpodobností ovlivňují biologické faktory i psychický stres spojený s nemocí. „V psychiatrii jde téměř vždy o vzájemné působení,“ řekla.

Lékaři problém potvrzují

Podle deníku Guardian Velká Británie takovou krizi zažívá. Část případů je způsobená samotným covidem, další dvouletým vykolejením z „běžného života“. Krize vyvolala dramatický nárůst počtu lidí, kteří mají problémy s duševním zdravím, asi 1,6 milionu lidí čeká na specializovanou léčbu a dalších osm milionů lidí se nemůže dostat na čekací listinu, ale podpora by jim prospěla, tvrdí britská Národní zdravotní služba.

V některých částech země jsou specializované služby duševního zdraví natolik zahlceny, že „vracejí“ i ty nejzávažnější případy pacientů ohrožených sebevraždou, sebepoškozováním a hladověním k praktickým lékařům, kteří je odeslali. Podle lékařů je pravděpodobné, že někteří pacienti v důsledku toho zemřou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...