Plug-in hybridy reálně znečišťují mnohem víc, než ukazovaly testy

V míře znečišťování životního prostředí nejsou plug-in hybridy ve skutečnosti tak vzdálené benzinovým automobilům, jelikož reálné údaje o emisích jsou skoro pětkrát vyšší, než uvádějí laboratorní testy. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla nezisková organizace Transport and Environment. Analýza zahrnovala 800 tisíc automobilů zaregistrovaných v Evropě v letech 2021 až 2023.

Vozy, které mohou být poháněny jak elektrickými bateriemi, tak spalovacími motory, evropští výrobci automobilů propagují jako způsob, jak ujet dlouhé vzdálenosti na jedno nabití a na rozdíl od plně benzinových automobilů zároveň snížit emise.

Data podle analýzy ale ukazují, že plug-in hybridy vypouštějí pouze o devatenáct procent oxidu uhličitého méně než benzinové a naftové automobily. V laboratorních testech přitom vycházelo, že jsou hybridy k životnímu prostředí o 75 procent šetrnější.

Vědci analyzovali data z palubních měřičů spotřeby paliva 800 tisíc evropských automobilů. Zjistili, že skutečné emise oxidu uhličitého z plug-in hybridů v roce 2023 dosáhly asi 4,9násobku emisí ze standardizovaných laboratorních testů. V roce 2021 to byl 3,5násobek.

Reálné emise rostou

„Emise v reálném provozu stoupají, zatímco oficiální emise klesají,“ uvádí výzkumnice v organizaci Transport and Environment a spoluautorka zprávy Sofía Navasová Gohlkeová. „Rozdíl se zhoršuje a představuje skutečný problém. V důsledku toho jsou plug-iny téměř stejně znečišťující jako benzinová auta,“ dodává analytička.

Podle vědců rozdíl vzniká z chybného odhadu poměru ujetých kilometrů v elektrickém režimu k celkovému počtu ujetých kilometrů. Zjistili, že v elektrickém režimu jely vozy 27 procent jízdy, i když oficiální odhady předpokládaly, že to bude 84 procent.

Analýza navíc zjistila, že i když byly automobily provozovány v elektrickém režimu, úrovně znečištění byly výrazně vyšší než oficiální odhady. Podle vědců je to proto, že elektromotory nebyly dostatečně silné, aby fungovaly samostatně, a jejich motory spalovaly fosilní paliva téměř na jedné třetině vzdálenosti ujeté v elektrickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...