Plísně zabíjejí víc lidí než malárie. WHO varuje před jejich smrtícím potenciálem

Podle autorů nově zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) se v důsledku klimatických změn rozšiřují plísně, které mohou způsobovat významné zdravotní problémy. Také během pandemie covidu se množství plísňových nemocí výrazně zvýšilo.

V úterý WHO zveřejnila svůj vůbec první seznam těch nejhorších plísňových nemocí. Je na něm devatenáct organismů, které odborníci označili za největší hrozbu pro veřejné zdraví.

„V současné době se na plísňové infekce vynakládá méně než 1,5 procenta všech finančních prostředků na výzkum infekčních onemocnění,“ upozorňuje zpráva. To podle autorů naznačuje, že ve skutečnosti se toho o jejich skutečném nebezpečí ví méně, než by bylo zapotřebí, a zřejmě se tedy jejich hrozba podceňuje. Také to znamená, že i postupy pro léčbu vycházejí jen z omezených důkazů.

Hanan Balkhyová, která je ve WHO zodpovědná za boj proti mikrobiální odolnosti vůči antibiotikům, upozornila, že problém se zvětšuje: „Invazivní plísňová onemocnění, která se vynořila ze stínu pandemie bakteriální antimikrobiální rezistence, jsou stále odolnější vůči léčbě a stávají se stále větším problémem pro zdraví na celém světě.“

Skutečný rozsah problému je zatím neznámý, autoři zprávy nicméně odhadují, že plísně způsobují přibližně tolik úmrtí jako tuberkulóza a více než malárie.

Zpráva, na níž se podílely více než čtyři stovky odborníků na mykologii a která přezkoumala více než šest tisíc výzkumných prací, seřadila plísňové patogeny podle dopadu na veřejné zdraví a rizika rezistence vůči antimykotikům, tedy specializovaným lékům proti plísním.

Nejhorší z nejhorších

Z devatenácti zařazených plísní WHO označila čtyři za „kriticky důležité“. Patří mezi ně Aspergillus fumigatus a Candida albicans, dva vůbec nejrozšířenější plísňové patogeny, a také Cryptococcus neoformans, který je hlavní příčinou úmrtí u lidí s HIV.

Aspergillus fumigatus postihuje především plíce, zatímco Candida albicans způsobuje rychlé a masivní invazivní infekce u zranitelných pacientů, které pak mají vysokou úmrtnost.

Obě plísně se začaly výrazně šířit v mnoha zemích během pandemie covidu-19. „Najednou jsme měli spoustu pacientů, kteří byli opravdu nemocní, přicházeli s poškozením plic, byli na jednotce intenzivní péče a měli léky na potlačení imunity, a tak jsme zaznamenali prudký nárůst výskytu těchto infekcí,“ popsali autoři. 

Čtvrtou kriticky důležitou plísní je kvasinka Candida auris, kterou vědci u lidí poprvé pozorovali až roku 2009. „Do té doby prostě neexistovala,“ popsal Justin Beardsley ze Sydneyského institutu pro výzkum infekčních nemocí. „Objevila se doslova na celém světě ve stejnou dobu a my se stále snažíme přijít na to, proč a jak.“

Tento patogen je podle něj odolný vůči většině dostupných antimykotických léků a má vysoký potenciál pro vznik epidemií.

Plísně se šíří mimo obvyklé lokality

Vědci v této zprávě také popsali, že se plísňové choroby šíří za hranice oblastí, kde byly běžné dříve. Například Cryptococcus gatii se rozšířil ze subtropů do oblastí mírného pásma. Talaromyces marneffei byla považována za omezenou na jihovýchodní Asii, ale nedávno ji lékaři našli severněji až v Číně.

„Může to být částečně způsobené tím, že se po ní víc pátrá, ale spíš si myslím, že rozšiřuje svůj areál, a to pravděpodobně souvisí se změnou klimatu,“ doplnil Beardsley.

Podle zprávy bude boj s invazivními houbovými chorobami vyžadovat zvýšené financování nových antimykotik a zlepšení diagnostiky.

V současné době jsou k dispozici pouze čtyři třídy antimykotik a vývoj nových léků je obtížný kvůli podobnostem mezi houbovými a savčími buňkami, varuje Beardsley. „Látka, která zabije houbu, často zabije i lidskou buňku,“ dodává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...