Pivo se zřejmě poprvé připravovalo v Číně. Archeologové tam našli důkazy staré 9 tisíc let

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.

Vědci pro tento objev museli analyzovat starověké nádoby, které už dříve objevili na pohřebišti v Čchiao-tu. Ve studii, jež vyšla v odborném časopise PLOS ONE, popsali, že toto místo bylo jedním z prvních na světě, kde se pilo pivo.

Hrnce se našly v rozsáhlé mohyle asi 80 krát 50 metrů velké; byla obklopená hlubokým příkopem a v krajině zcela izolovaná. Obsahovala dvě lidské kostry a několik jam s kvalitními keramickými nádobami. Ty byly zdobené bílou barvou a často i abstraktními vzory - to z nich dělá jeden z nejstarších dokladů malované keramiky v dějinách.

Už to činí objev výjimečně důležitým, ale to opravdu zajímavé teprve přišlo, když vědci tyto nádoby detailněji analyzovali. Některé z nich totiž byly poměrně drobné, velikostí odpovídaly podobným nádobám z jiných dob a různých koutů světa využívaných právě pro konzumaci alkoholu.

Nádoby nalezené v Číně, které zřejmě sloužily na pivo
Zdroj: PLOS ONE

Daly se držet v jedné ruce podobně jako hrnky - také to je odlišovalo od větších nádob určených pro přechovávání alkoholických nápojů.

Díky možnostem moderní vědy se podařilo i rozpoznat takzvané mikrofosilní zbytky - tedy škrob, fytolit (zkamenělé zbytky rostlin) a plísně získané z vnitřního povrchu nádob.

Našly se tam zbytky, které velmi dobře odpovídají zbytkům po kvašení piva a které se v místní půdě ani v jiných artefaktech nalezených na této lokalitě přirozeně nevyskytovaly.

„Díky analýze zbytků v nádobách jsme zjistili, že keramické nádoby sloužily k uchovávání piva v tom nejobecnějším slova smyslu - bylo vyrobené z kvašeného nápoje z rýže, obilniny jménem slzovka a neidentifikovaných hlíz,“ uvedl spoluautor výzkumu Jiajing Wan.

„Tohle starověké pivo se moc nepodobalo těm dnešním. Jednalo se o mírně kvašený sladký nápoj, který měl pravděpodobně zakalenou barvu,“ dodal vědec.

Výsledky také ukázaly, že ve zbytcích z hrnců byly přítomny také fytolity rýžových slupek a dalších rostlin. Ty mohly být podle vědců do piva přidány jako kvasný prostředek.

Pivo se vařilo hned po domestikaci rýže

Zajímavé je, že pivo se v této oblasti začalo připravovat těsně poté, co tu vůbec domestikovali rýži, z níž se připravovalo. Lidé domestikovali rýži někdy mezi desátým a šestým tisíciletím před naším letopočtem - před 9 tisíci lety tedy byla rýže stále ještě na samém začátku tohoto procesu.

V té době byla většina komunit tvořená lovci a sběrači, kteří ještě téměř nic nepěstovali. Vzhledem k tomu, že sklizeň i zpracování rýže musely být nesmírně náročné na práci, bylo pivo v této lokalitě pravděpodobně rituálně významným nápojem.

Analýza zbytků v hrncích také prokázala stopy plísní, které se používaly při výrobě piva. Byla velmi podobná plísni koji (neboli Aspergillus oryzae), která se ve východní Asii používá k výrobě saké a dalších fermentovaných rýžových nápojů.

Rostlinné zbytky nalezené v nádobách – pozorované pod mikroskopem
Zdroj: PLOS ONE

Pivo je technicky vzato jakýkoli kvašený nápoj vyráběný z rostlin prostřednictvím dvoustupňového transformačního procesu. V první fázi enzymy přeměňují škrob na cukr, ve druhé kvasinky přeměňují cukr na alkohol a vedlejší produkty. Plísně mohou fungovat jako jakýsi prostředník pro oba procesy.

Jak si člověk ochočil alkohol

„Nevíme, jak lidé před devíti tisíci lety plísně vyráběli, protože ke kvašení může docházet přirozeně,“ říká Wang. „Pokud měli lidé nějaké zbytky rýže a zrna zplesnivěla, mohli si všimnout, že zrna se stářím stávají sladšími a alkoholičtějšími. Lidé sice nemuseli znát biochemii spojenou se zrny, která zplesnivěla, ale pravděpodobně pozorovali proces kvašení a využili ho metodou pokusů a omylů,“ dodává vědec.

Uvedaná keramika byla nalezena v relativní blízkosti hrobů v neobytné oblasti, proto došli vědci k závěru, že nádoby s pivem byly pravděpodobně používány při rituálních obřadech souvisejících s pohřbíváním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 5 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 7 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...