Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
Z analýzy Puncovního úřadu vyplynulo, že celková hmotnost ryzího zlata v nálezu je 5230,56 gramu, přičemž cena drahého kovu vztahující se ke dni nálezu činila 2237,50 koruny za gram zlata, uvedlo muzeum. Podle náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána (HLAS samospráv) se z hlediska odhadované hodnoty jedná o největší nález svého druhu v dějinách kraje. „Zároveň je to významný příspěvek k poznání našeho kulturního a historického dědictví,“ sdělil Štěpán.
Dvě nalezené schránky obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů. Ryzost nalezeného zlata po převzetí nálezu deklaroval i kurátor numismatické sbírky MVČ Vojtěch Brádle. „Nejistota panovala u ostatních nemincovních předmětů, kterých bylo analýze podrobeno celkem 34. Testy potvrdily, že zlaté jsou bezezbytku všechny. Jedná se o více kusů rozdílných cigaretových pouzder, dámské šperky, ale také o jednotlivosti, jako například o dvojdílný kapesní hřeben, pudřenku či dámskou plesovou taštičku,“ sdělila mluvčí MVČ Lucie Peterková.
O nálezném rozhodne krajský úřad. Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. „V případě drahých kovů se výše nálezného vypočítává podle ceny drahého kovu v době nálezu,“ uvedl mluvčí kraje Dan Lechmann.
Příběh jednoho pokladu
Dva turisté našli poklad v únoru 2025 v kamenném valu na úbočí kopce Zvičina. Původ není jasný, stejně jako se neví nic o původním vlastníkovi. „Majitelem mohl být člověk ohrožený nacistickým režimem, stejně jako osoba německého původu, která byla po válce deportována, nebo možná šlo o něco úplně jiného. Pro žádnou z těchto domněnek zatím neexistují jednoznačné důkazy. S jistotou můžeme říci pouze to, že poklad byl zakopán po roce 1921,“ sdělil Brádle.
Posun by mohlo podle něj přinést další zkoumání mincí se zahraničními badateli, kteří projevili zájem o studium pokladu kvůli ražbám, které lze spojovat s prostorem někdejší Jugoslávie.
Z hlediska podobných nálezů v Česku jde podle zástupců MVČ svým složením o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé.
„Teď je naší ambicí zjistit více o jeho původu a rádi bychom ještě letos představili poklad veřejnosti formou výstavy,“ dodal ředitel muzea Petr Grulich.
