Pěstování ječmene i testování chytrého trika. Astronaut Svoboda už ví, co by dělal na ISS

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

O jaké experimenty se bude jednat, oznámili tento týden zástupci tuzemského ministerstva dopravy a ESA na festivalu Czech Space Week. Let českého astronauta se má uskutečnit zřejmě na konci roku 2027, zatím ale není jisté, jestli tento program podpoří i nová česká vláda.

Univerzity, výzkumné ústavy i soukromé firmy přihlásily sedmdesát návrhů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího kola. Po hodnocení ESA a tuzemského výboru bylo vybráno třináct experimentů. Podle zástupce České republiky v programové radě ESA Ondřeje Rohlíka jde o pestrou sadu zaměřenou na vědy o životě, fyziku, fyziologii člověka i technologické a vzdělávací projekty.

Astronaut Svoboda by měl při své zhruba čtrnáctidenní misi dělat experimenty různé náročnosti, od manipulace se zařízeními v laboratorním modulu přes měření svých fyziologických funkcí po dokumentaci práce ve stavu beztíže. V některých případech půjde o to, aby Svoboda kontroloval chod zařízení, jindy bude pracovat se senzory na svém těle.

Národní mise je podle Rohlíka jedinečnou příležitostí pro české vědce, protože do jiných letů by bylo těžké experimenty prosadit kvůli velké konkurenci. Na zařazení by tak mohli čekat až deset let. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt může významně přispět k rozvoji tuzemské vědy i ekonomiky. Považuje ho za signál pro mladé lidi, že má smysl věnovat se ambiciózním projektům.

„Ve výzvě jsme měli, že experimenty by měly být připravené do konce roku 2027. Od vyhlášení výzvy se ale změnila situace a je možné, že let budeme realizovat na konci roku 2027 a experimenty budeme potřebovat v polovině roku 2027. Ten termín zatím neznáme, protože závisí na výběru poskytovatele letu,“ řekl Rohlík. Dodal, že by mělo být v silách týmů experimenty připravit i do dřívějšího termínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...