Pesticidy ničí nejen přírodu, ale i archeologické památky

Zrezavělá římská mísa stará téměř dva tisíce let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Ukázala to studie, podle které může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.

Vědci ve studii zkoumali syntetické sloučeniny, které mohou být ve vysokých koncentracích toxické. Většina z nich byla ve Spojeném království zakázána v důsledku obav ze znečištění životního prostředí. Výzkumníci však předpokládají, že tyto chemické látky se v přírodě nahromadily v důsledku dřívějšího zemědělského a průmyslového používání.

Mísa s místem nálezu
Zdroj: Scientific Reports

Odborníci z Oxfordské univerzity zkoumali římskou mísu z pozdní doby železné. Nádoba, vyrobená ze slitiny mědi, byla nalezena v roce 2016 na farmě v Kentu, která se minimálně od roku 1936 využívá k zemědělské činnosti.

Vědci analyzovali zeleně a hnědě zbarvenou korozi na míse, aby identifikovali její různé složky. Nalezli prvky, které svědčily o změnách v půdě v průběhu času způsobených lidskou činností. Autoři studie v zeleně zbarvené rzi zjistili přítomnost chlorbenzenů. V hnědě zbarvené korozi našli také diethyltoluamid (známý také pod zkratkou DEET), což je moderní sloučenina, která se stále používá v repelentech proti hmyzu. Se zvýšeným rezavěním mísy však podle nich souvisely chlorobenzeny.

Autoři výzkumu tvrdí, že i když se tato chemická látka v Británii již nepoužívá, znečištěná půda může stále ohrožovat zachování dosud pohřbeného archeologického materiálu a je třeba provést další výzkum, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které s tím souvisejí.

Chlorobenzeny se dříve používaly při výrobě některých pesticidů, zejména toxického insekticidu DDT. Tento přípravek proti škodlivému hmyzu je už od sedmdesátých let zakázán.

„Chlorbenzeny jsou ve venkovských oblastech běžnými kontaminanty půdy pocházejícími z používání pesticidů, z nichž mnohé byly zakázány před více než padesáti lety,“ uvedli vědci ve studii, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports Journal. „Zde ukazujeme, že jejich přítomnost je spojena se zrychlenou korozí, což představuje hrozbu pro zachování archeologických kovových předmětů v zemi,“ uvedli v závěru výzkumu jeho autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 19 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.