Pesticidy ničí nejen přírodu, ale i archeologické památky

Zrezavělá římská mísa stará téměř dva tisíce let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Ukázala to studie, podle které může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.

Vědci ve studii zkoumali syntetické sloučeniny, které mohou být ve vysokých koncentracích toxické. Většina z nich byla ve Spojeném království zakázána v důsledku obav ze znečištění životního prostředí. Výzkumníci však předpokládají, že tyto chemické látky se v přírodě nahromadily v důsledku dřívějšího zemědělského a průmyslového používání.

Mísa s místem nálezu
Zdroj: Scientific Reports

Odborníci z Oxfordské univerzity zkoumali římskou mísu z pozdní doby železné. Nádoba, vyrobená ze slitiny mědi, byla nalezena v roce 2016 na farmě v Kentu, která se minimálně od roku 1936 využívá k zemědělské činnosti.

Vědci analyzovali zeleně a hnědě zbarvenou korozi na míse, aby identifikovali její různé složky. Nalezli prvky, které svědčily o změnách v půdě v průběhu času způsobených lidskou činností. Autoři studie v zeleně zbarvené rzi zjistili přítomnost chlorbenzenů. V hnědě zbarvené korozi našli také diethyltoluamid (známý také pod zkratkou DEET), což je moderní sloučenina, která se stále používá v repelentech proti hmyzu. Se zvýšeným rezavěním mísy však podle nich souvisely chlorobenzeny.

Autoři výzkumu tvrdí, že i když se tato chemická látka v Británii již nepoužívá, znečištěná půda může stále ohrožovat zachování dosud pohřbeného archeologického materiálu a je třeba provést další výzkum, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které s tím souvisejí.

Chlorobenzeny se dříve používaly při výrobě některých pesticidů, zejména toxického insekticidu DDT. Tento přípravek proti škodlivému hmyzu je už od sedmdesátých let zakázán.

„Chlorbenzeny jsou ve venkovských oblastech běžnými kontaminanty půdy pocházejícími z používání pesticidů, z nichž mnohé byly zakázány před více než padesáti lety,“ uvedli vědci ve studii, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports Journal. „Zde ukazujeme, že jejich přítomnost je spojena se zrychlenou korozí, což představuje hrozbu pro zachování archeologických kovových předmětů v zemi,“ uvedli v závěru výzkumu jeho autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...