Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.

Peruánská vláda výnosem, který byl zveřejněn v oficiálním věstníku, zmenšila plochu chráněné oblasti kolem obrazců Nazca z 5633 kilometrů čtverečních na 3235, tedy asi o 42 procent. Vláda tvrdí, že v zóně, kterou z ochrany vyčlenila, žádné obrazce nejsou a že tudíž její krok archeologickou památku neohrozí.

„Archeologické ani žádné jiné dědictví tam není,“ řekl ministr energetiky a důlního průmyslu Jorge Montero. „A už tam neoperují ilegálně,“ dodal s odkazem na místní, kteří tam těží nerosty. V oblasti jsou ložiska železa, mědi či stříbra.

Smysl geoglyfů na planině Nazca, které zobrazují různá zvířata či neobvyklé lidské postavy a jsou rozpoznatelné pouze z větší výšky, zůstává záhadou. Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, někteří vědci naopak tvrdí, že šlo o astronomický kalendář. Někteří míní, že šlo o zavlažovací systém, podle pseudovědců jde o výtvor mimozemské civilizace.

Některé z obrazců zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.

V posledních letech našli japonští vědci na planině Nazca stovky nových obrazců či jejich zbytků různých velikostí, některé měřily až sto metrů, jiné jen pět a zobrazovaly například ptáky, opice, hady, rybu, kočku, lamu, dvouhlavého hada požírajícího dva lidi či lidskou postavu s hranatou hlavou a holí v ruce.

Právě možnost objevu nových obrazců v poslední době je argumentem, proč oblast i nadále chránit: mohou se tam nacházet další geoglyfy, které jsou jen zakryté prachem nebo vrstvami písku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...