Pentagon podpořil jaderný pohon pro kosmické lodě. Dal na něj skoro tři čtvrtě miliardy korun

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

JETSON. Neboli Joint Emergent Technology Supplying On-Orbit Nuclear. To je název pro program společnosti Lockheed Martin, který zkoumá možnost vývoje jaderného systému schopného pohánět kosmickou loď v hlubinách vesmíru.

Od Ministerstva obrany dostala společnost zatím 33,7 milionu dolarů, což odpovídá 771 milionům korun. Cílem je, aby Spojené státy získaly schopnost přepravovat své kosmické lodě po Sluneční soustavě pomocí energie získávané z jaderné reakce. Podle společnosti Lockheed Martin mají takové systémy potenciál vyrábět mnohem více energie než ty, které dnes získávají elektřinu pomocí solárních panelů. Nový pohonný systém by šlo také využít k průzkumu oblastí vesmíru, které mohou být dál, než se dostanou sluneční paprsky, anebo ve stínu planet, kde by se lodě potýkaly se stejným problémem.

Tento pohon by měl využívat štěpný jaderný reaktor. Tedy přístroj, kde se energie získává pomocí štěpení těžkých jader. Jde o menší obdobu těch, jež se dnes používají v jaderných elektrárnách. V kosmické lodi by se z reakce využívalo vzniklé teplo, jež by se pak ve Stirlingově motoru měnilo na elektřinu. Výsledkem by mělo být až dvacet kilowattů elektřiny – což je asi čtyřnásobek toho, co by dokázaly na takové lodi solární panely.

Americké kosmické plány

Americká armáda finančně podpořila se stejným cílem další dvě společnosti – Intuitive Machines a Westinghouse Government Services. Finance musí využít do konce roku 2025, pak obrana čeká první výsledky. Těmi samozřejmě ještě nemá být plně funkční atomový motor, ale spíše něco, co pootevře dalšímu výzkumu dveře.

Lockheed Martin už na jaderném pohonu pracuje delší dobu v rámci jiné spolupráce. Pro NASA a DARPA (Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty) vyvíjí raketu s jaderným pohonem určenou pro lety do vesmíru na velké vzdálenosti. Tento projekt je již v pokročilejší fázi, takže první let by měl proběhnout už roku 2027. NASA o něm uvažuje jako o možnosti, která by mohla dostat Američany na Mars. Pohonný systém JETSON by měl těchto zkušeností využít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...