Paxlovid nedokáže zabránit nákaze covidem, stále ji ale dobře léčí, oznámil Pfizer

Společnost Pfizer zveřejnila zprávu, ve které upozornila, že lék paxlovid nedokázal zabránit tomu, aby se lidé žijící s pacienty s covidem-19 nakazili. Pilulka je v současné době využívaná hlavně pro léčbu již nemocných lidí, lékaři si od ní ale slibovali i možnost covidu předcházet.

Paxlovid od firmy Pfizer je podle WHO nejlepším dostupným léčivem pro neočkované, pro starší osoby či pro lidi s poruchou imunity. Toto léčivo by měli lékaři podle WHO upřednostňovat před antivirotikem molnupiravir od firmy Merck, před remdesivirem i před monoklonálními protilátkami.

Paul Sax, klinický ředitel oddělení infekčních nemocí v Brigham and Women's Hospital, uvedl, že by rozhodně předepsal paxlovid lidem s vysokým rizikem závažného onemocnění, kteří mají covid. „Bez váhání. Čistý přínos ve studii s vysokým rizikem byl extrémně vysoký,“ řekl pro odborný web STAT.

Výsledky studie, která zjistila, že lék neumí propuknutí covidu zabránit, jak se předpokládalo, nejsou pro řadu odborníků překvapením. „Tradičně bylo obtížné používat malé molekuly antivirotik pro skutečnou profylaxi, protože prostředky pro léčbu infekce se liší od prostředků pro prevenci infekce,“ uvedl Daniel Barouch, ředitel Centra pro virologii a výzkum vakcín v Beth Israel Deaconess Medical Center.

  • Slovem profylaxe (z řeckého profylax – předsunutá hlídka) označuje soubor činností a praktických opatření, které znamenají ochranu před určitou nemocí. Může se také jednat o soubor činností spojených s předcházením (prevencí) vzniku nových onemocnění. Mezi nejznámější preventivní zdravotní služby patří například očkování nebo zdravotní prohlídky a celá řada diagnostických metod a specializovaných medicínských postupů. Ve stomatologii se pod profylaxí rozumí dodržování ústní hygieny.

Studie zkoumala 2957 dospělých osob, polovina v ní dostala paxlovid, druhá placebo. Všichni měli na začátku studie negativní test a byli bez příznaků, ale žili s někým, kdo měl covid. Lék (nebo placebo) dostali do 96 hodin od okamžiku, kdy se člověk, s nímž sdíleli domácnost, nakazil. Dobrovolníci dostali pětidenní nebo desetidenní léčbu paxlovidem.

Ti, kteří dostali pětidenní kúru, byli o 32 procent méně často pozitivní na SARS-CoV-2 než ti, kteří dostali placebo. Pacienti, kteří dostávali desetidenní kúru, byli pozitivní o 37 procent méně často než ti, kteří dostávali placebo. Oba tyto výsledky ale podle autorů nebyly dostatečně statisticky významné a mohly být způsobeny pouhou náhodou.

Tyto výsledky ukazují, že paxlovid je v předcházení covidu zcela nesrovnatelný proti monoklonálním protilátkám, u nichž podobné studie ukázaly, že REGEN-CoV společnosti Regeneron, bamlanivimab společnosti Eli Lilly a Evusheld společnosti AstraZeneca snížily pravděpodobnost nákazy přibližně o osmdesát procent.

Zatím není jasné, proč měl paxlovid tak špatné výsledky. Někteří vědci naznačují, že by to mohlo být způsobené například špatně provedenou studií. Typickou chybou mohlo být, že neinfekčnost účastníků studie potvrzovaly jen rychlé antigenní testy, které nejsou příliš spolehlivé. Další možností je, že varianta omikron, která v době studie převládala, je příliš infekční na to, aby jí lék dokázal zabránit v nákaze, přitom proti starším, méně nakažlivým variantám, by paxlovid účinkoval dostatečně. 

Náznaky špatných zpráv

Nejvíce znepokojivou možností samozřejmě je, že mechanismus léku je prostě proti předcházení nákaze neúčinný. Této možnosti věří například i Daniel Barouch. Současně uvedl, že se v posledních týdnech objevují zatím neoficálni informace o tom, že někteří lidé mají při léčbě paxlovidem zpočátku úspěch, ale pak se jim hladina viru zvýší a příznaky se vrátí.

Je to, jako by lék virus nelikvidoval, ale pouze potlačoval, naznačuje Barouch. Podobných svědectví je řada, ale zatím nebyla popsána ve větším výzkumu. Informuje o nich ale řada vědců jako o výjimečném, ale opakujícím se jevu:

Barouch ale zdůraznil, že paxlovid je přesto pro pacienty s rizikovými faktory tou nejlepší dostupnou léčbou, která existuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...