Pavouci jsou následkem tropických bouří agresivnější, zjistili vědci

V regionech Spojených států a Mexika, které často pustoší hurikány, snáze přežijí agresivní pavouci. Jsou totiž lépe uzpůsobeni k přečkání extrémního počasí než jejich neútoční protějšci. Naznačila to nová studie, kterou tento týden publikoval časopis  Nature Ecology and Evolution. Podle vědců budou navíc pavouci vlivem stále častějších tropických bouří čím dál agresivnější.

Když hurikány zuří podél Mexického zálivu nebo pustoší americké východní pobřeží, neobejde se to bez dopadů na tamní životní prostředí. To také ovlivňuje zvířata, která v těchto oblastech žijí. Podle nového výzkumu nejsou výjimkou ani pavouci. 

Vědci se ve své studii zaměřili na druh pavouka s názvem Anelosimus studiosus, který žije na území Severní a Jižní Ameriky. Snažili se zjistit, jak tento druh živočichů ovlivňuje extrémní počasí. 

Během loňské hurikánové sezóny se výzkumníci konkrétně zaměřili na tropickou bouři Alberto a hurikány Florence a Michael. Studovali oblasti, ve kterých se nacházelo celkem 240 samičích kolonií pavouků. Na hurikány zasažená místa se vědci vrátili o dva dny později. Počáteční úder bouří přitom přežilo asi pětasedmdesát procent sledovaných pavoučích kolonií. Poté tyto kolonie vědci porovnávali s těmi z míst, kde bouře neudeřily.

Agresivní versus neútoční pavouci

Studovaný druh pavouka entomologové dělí na základě chování do dvou skupin, a to na neútočné a agresivní. Tyto rysy pavoučí osobnosti jsou přitom dědičné. 

Agresivitu lze u pavouků určit na základě rychlosti, kterou pronásledují svou kořist, výskytu kanibalismu nebo jejich schopnosti se bránit invazi dravých pavouků. Kolonie agresivních pavouků pak také lépe shromažďují potravu v době nedostatku. Když mají tito pavouci nedostatek jídla nebo jsou vystaveni přehřátí, mohou také vykazovat vzájemnou rivalitu.

„Tropické cyklóny pravděpodobně ovlivňují oba tyto stresory změnou počtu létajících kořistí a zvýšením slunečního záření,“ řekl CNN evoluční biolog a hlavní autor studie Jonathan Pruitt z McMaster University. „Agresivita se v těchto koloniích předává z generace na generaci a je hlavním faktorem jejich přežití a schopnosti reprodukce,“ dodal.

Podle vědců po bouři agresivní pavoučí kolonie dokázaly klást více vajíček a měly větší šanci na přežití. V oblastech, které hurikány nezasáhly, zase prospívaly kolonie neútočných pavouků.

Autoři studie se domnívají, že jejich zjištění je konzistentní a dokazuje, že extrémní projevy počasí mohou ovlivňovat chování živočichů. Chtějí přitom na dané téma provést ještě další výzkumy. 

„Je nesmírně důležité porozumět dopadům těchto extrémních projevů počasí na evoluci a přirozený výběr,“  uvedl Pruitt. „Jak stoupá hladina moří, výskyt tropických bouří se bude zvyšovat,“ dodal vědec s tím, že v současnosti je nezbytné vypořádat se s dopady, jaké tyto projevy počasí budou mít na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...