Past pokroku: Chřipka se nesla světem na křídlech modernity

Nahrávám video
Past pokroku: Chřipka se nesla světem na křídlech modernity a pokroku
Zdroj: ČT24

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Už na konci roku 1917 si lékaři ve francouzském vojenském lazaretu Étaples začali všímat, že umírá více lidí, než je běžné. Toto místo je pro dnešního člověka téměř nepředstavitelné: denně tudy prošlo až sto tisíc vojáků, byli zde nemocní, zranění i umírající.

Přitom musel celý komplex fungovat ekonomicky, takže zde chovali vlastní prasata a drůbež, bylo tu obrovské množství biologického odpadu, špíny a smrti.

A právě na tomto místě – podle studie z roku 1999 – se tato chřipka objevila zřejmě poprvé. Kvůli masivním přesunům obyvatelstva na konci války se nemoc mohla rychle šířit světem. Pomohla k tomu i železnice a doprava po silnicích, tedy faktory, které se při dřívějších epidemiích chřipek ještě nemohly projevit.

Výsledkem byl smrtící koktejl spočívající ve válkou unaveném kontinentu, rychlé dopravě, mobilním obyvatelstvu a ještě neexistující lékařské byrokracii, která by dokázala mobilizovat svět k rychlé reakci.

Na chřipku, která dostala později jméno španělská, zemřelo podle různých verzí padesát až sto milionů lidí. Mrtvých z první světové války bylo „jen“ deset milionů.

Šíření informací bránila válečná cenzura

Dalším faktorem, o němž se v souvislosti se španělskou chřipkou příliš nemluví, jsou informace. Zatímco ve 21. století je o každém rizikovějším viru nebo bakterii informací spousta, před sto lety byla situace zcela jiná. Protože stále ještě trvala válka, ve většině Evropy fungovala cenzura – informace o riziku nemoci se tedy nemohly dostat k lidem, kteří je nejvíc potřebovali.

Španělsko v té době necenzurovalo, takže právě s ním byla pak chřipka spojena. Nemoc se potom během jednoho roku rozšířila i po zbytku světa – do Ameriky i do Asie.

Nemoc měla dramatický a drastický dopad na všechna místa, která zasáhla. Úmrtnost činila deset až dvacet procent (normálně se pohybuje úmrtnost na chřipku kolem 0,1 procenta), chřipka tedy připravila o život asi dvě procenta všech lidí, kteří tehdy na Zemi žili.

Na některých místech byly ale její důsledky ještě mnohem horší – například v Íránu chorobě podlehlo asi 21,7 procenta populace.

Nemoc, která zasáhla hlavně mladé

Španělská chřipka byla velmi podivná nemoc. Zasahovala především mladé lidi, tedy skupinu, která byla už tak zničená válečnými událostmi. Zatímco lidé ve věku nad 65 let byli před španělskou chřipkou v podstatě v bezpečí, skupina dvaceti- až čtyřicetiletých byla zasažena enormně.

Podle historika Johna M. Barryho, který epidemii detailně prozkoumal, vůbec nejčastěji umíraly těhotné ženy: u nich se úmrtnost pohybovala mezi 23 a 71 procenty. Pokud přežily, ve čtvrtině případů přišly o dítě.

Nemoc přišla ve třech vlnách a vyvolávala v obětech pocit, že nikdy neskončí – další vlny byly navíc ještě více smrtící než ta první. Na konci roku naštěstí nemoc ztratila sílu, lidé, kteří chřipku přežili, si vytvořili dostatek obranných látek.

Česká španělská chřipka

Dopad této choroby na české země nejnověji popsal Harald Salfellner, v Praze žijící lékař a historik medicíny. Podle něj patřilo teritorium pozdějšího Česka ke spíše silněji postiženým evropským oblastem.

Dosud kolující počty obětí vyžadují podle Salfellnera určitou korekci. Po vyhodnocení demografických statistik a reprezentativních sond z úmrtních matrik předpokládá autor, že excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918 až 1920 dosáhla 44 až 75 tisíc civilistů jen na území českých zemí.

K tomuto číslu je třeba přidat asi dva až pět tisíc vojenských osob. To jsou významně vyšší čísla, než se dosud předpokládalo. Zatím se totiž vycházelo z třiceti tisíc obětí pandemie chřipky, přičemž původ a definice tohoto čísla nejsou jasné.

Jako první česká oběť je v Prager Tagblattu uváděn 12. 9. 1918 koncipient pražského policejního ředitelství Egon M. Prorok ze Smíchova, jenž umírá na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let.

Jak zabíjela španělská chřipka

Teprve před deseti lety se podařilo americkým virologům identifikovat skupinu tří genů, které vysvětlují extrémně smrtící účinek této nemoci. Zjištěné geny umožňovaly viru množit se přímo v plicní tkáni, což se ukázalo jako zvláštnost daného patogenu obzvlášť vražedná pro člověka.

„Obvyklé viry zodpovědné za chřipku se v těle člověka množí především v horní části dýchacích cest, tedy v ústech, krku a nosu, zatímco virus španělské chřipky byl schopen se množit i v plicích, čímž vyvolával prudké zápaly plic,“ uvedl jeden z dvojice hlavních spoluautorů výzkumu Yoshihiro Kawaoka, virolog fakulty veterinární medicíny Wisconsinského univerzitního systému.

Již v době pandemie došli vědci k závěru, že smrtelnost choroby musela být dána její schopností napadat plíce. Tehdejší věda však nebyla schopna zjistit příčiny této schopnosti, kterou předchozí virózy neměly. Teprve nynější poznání dokázalo identifikovat tři geny, které to způsobily.

Takový poznatek má velký význam pro to, aby v každé nově se objevující infekci dokázal být od počátku rozeznán její případný smrtící potenciál a aby se ji podařilo zastavit dřív, než se rozšíří v pandemii. Další význam spočívá v možnosti vyvinout novou třídu protivirových léčiv, která by mohla ochránit lidské životy, pokud by nová podobná pandemie vypukla.

Američtí odborníci v posledních letech vypracovali předpovědi pro případ celosvětové pandemie. V nejhorším možném scénáři pro Spojené státy predikují dva miliony mrtvých. Vláda se domnívá, že v případě pandemie, jakou byla španělská chřipka v roce 1918, by onemocnělo třicet procent Američanů, tedy asi devadesát milionů lidí.

Z nich by téměř deset milionů muselo být hospitalizováno, přičemž 1,5 milionu osob by potřebovalo mimořádnou lékařskou péči. Kolem 750 tisíc lidí by potřebovalo k dýchání přístroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 21 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...