Past na gravitační vlny zachytila zvláštní signály. Mohou pocházet z počátků vesmíru

Astrofyzici pozorovali pomocí menšího detektoru gravitačních vln dva velmi zvláštní signály. Vědci si zatím nejsou jistí, co vlastně sledovali – určitě je to ale něco zcela exotického. V úvahu připadají například interakce temné hmoty s černými dírami, vibrace doby těsně po vzniku vesmíru či zcela nová fyzika. Autoři objevu jsou proto zatím v popisu velmi opatrní.

Objev gravitačních vln změnil fyziku. Předpověděl je sice už před sto lety Albert Einstein, ale poprvé je experti pozorovali až před pěti roky – trojice vědců za to dostala o rok později Nobelovu cenu za fyziku. Všichni tři byli později hosty Hyde Parku Civilizace:

Gravitace neboli přitažlivost se šíří ve vlnách – stejně jako světlo. Jen místo zářením se šíří chvěním: toto vlnění se netýká částic, nýbrž se vlní vlastní struktura prostoru. Až do roku 2016 pocházely veškeré vědecké informace o vesmíru jen z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Gravitační vlny na rozdíl od těchto zdrojů nepodléhají žádnému rušení a mohou proto přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.

Gravitační vlny vznikají hlavně při srážkách superhmotných objektů, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy – jsou to události tak silné, že otřásají samotným časoprostorem a vysílají vlny, které na Zemi umíme zachytit pomocí obrovských zařízení, jako je třeba detektor LIGO. Tyto vlny jsou obrovské, jejich vlnová délka se pohybuje ve stovkách až tisících kilometrů.

  • LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny. Bylo postaveno v roce 2002. Pracuje na principu porovnávání dvou identických laserových paprsků v interferometru. Jeho vylepšená verze dokončená v roce 2015 je označována jako aLIGO (Advanced LIGO).
  • Projekt LIGO sestává ze dvou stejných detektorů nacházejících se v amerických státech Washington a Louisiana. Jejich velká vzdálenost (3000 kilometrů) zabraňuje tomu, aby byly rušeny stejným šumem okolí, například zemětřesením.
  • Zdroj: Wikipedie

Už dlouho se ale vědci ptají, jestli by nebylo možné zachytávat i menší gravitační vlny, pokud tedy vůbec existují. Ty by mohly mít vlnovou délku třeba „jen“ od několika metrů do několika kilometrů. Proto vzniklo několik zařízení, která by něco takového měla umět zachytit. Jedno takové vytvořil tým australského fyzika Michaela Tobara.

Tobar toto zařízení přirovnává ke zvonku, který zvoní v určitém tónu. „Kdyby na něj dopadla gravitační vlna, rozezněla by ho,“ nastínil pro web Space.com. Tato past na gravitační vlny je chráněná sérií radiačních štítů, aby ji nerušilo záření.

Experiment potom trval asi půlrok. Během té doby zvonek zacinkal dvakrát, pokaždé na jednu až dvě sekundy, popsali vědci výsledky v odborném časopise Physical Review Letters.

Co to může být?

Objevit tyto vlny byla přes časovou náročnost ta nejjednodušší část výzkumu – mnohem těžší je najít logické vysvětlení, co to vlastně bylo. Jedním z možných vysvětlení jsou i omyly, jinými slovy případná chyba přístroje. Mohl například místo gravitačních vln detekovat nabité částice zvané kosmické záření proudící z vesmíru, uvažuje Tobar. Další možností by mohl být dosud neznámý typ tepelných výkyvů v krystalu, který je základem „pasti“, ty by ale měly být minimální.

Existuje však také řada exotických možností, třeba typ temné hmoty známý jako axion, který rotuje kolem černé díry a vydává při tom gravitační vlny, uvádí autoři ve studii. Další možná vysvětlení by dokonce mohla vyžadovat dosud neznámou fyziku, která stojí mimo takzvaný standardní model, jenž popisuje téměř všechny subatomární částice a síly ve vesmíru, uvedl Tobar.

Ozvěny z počátků vesmíru

Fascinující je i další možné vysvětlení, jemuž se autoři experimentu věnovali nejvíc – mohlo by se totiž jednat o signály z doby krátce po vzniku vesmíru. Moderní fyzika pracuje s tím, že krátce po Velkém třesku vesmír prošel sice velmi krátkým, ale nesmírně dynamickým obdobím zvaným inflace. Během něj se exponenciálně zvětšoval a prošel takzvaným fázovým posunem. To znamená, že změnil skupenství, podobně jako se voda při překročení teploty varu změní z kapalné na plynnou.

Některé modely předpokládají, že pokud se to stalo, mohlo se přitom uvolnit značné množství energie, která by jemně rozechvěla časoprostor – výsledkem by byly menší gravitační vlny podobně těm, které vědci nyní pozorovali.

Autoři experimentu ani další fyzikové zatím nemají dostatek důkazů pro kteroukoliv z možností; ideální by bylo vytvořit několik dalších podobných experimentů. Pokud by zaznamenaly stejnou událost, vyloučilo by to možnost poruchy nebo neznámého chování krystalů – a také by to poskytlo více dat pro detailnější analýzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...