Pangea Ultima. Vědci popsali, jak vznik superkontinentu zničí život na Zemi

Vědci se nejčastěji dívají na vývoj lidstva s ohledem maximálně několik desítek až stovek let dozadu. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Geoscience, se ale pokusila vytvořit scénář toho, jak bude vypadat život na Zemi za 250 milionů let. Jeho vyhlídky podle tohoto výzkumu nejsou růžové.

Za 250 milionů let povede pohyb světadílů ke vzniku nového superkontinentu. Geologické události s tím spojené způsobí změnu podmínek, které se stanou nesnesitelné pro drtivou většinu savců, a tedy i člověka, předpokládají vědci. Vymírání podle nich zasáhne i mnoho dalších druhů, jež do té doby přežijí.

Hlavní příčinou masového vymírání druhů má být tepelný stres. Teploty po celém světě budou přesahovat průměrně 40 stupňů Celsia, což znamená, že může docházet na mnoha místech i k výrazně větším dlouhodobým extrémům, s nimiž se termoregulace savců nemůže dokázat vypořádat.

Tyto vlny veder budou způsobené extrémní koncentrací oxidu uhličitého: mohla by se dostat na dvojnásobnou úroveň, než máme v současnosti. Plyn se do atmosféry dostane ze sopečné činnosti rozdmýchané kontinentálními posuny.

Vliv bude mít také starší a tedy silnější Slunce a masivní šíření pouští po planetě. Země ztratí schopnost se tohoto přebytečného tepla zbavovat. 

Pangea Ultima

Supersvětadíl dostane jména Pangea Ultima – podle pravěkého kontinentu Pangea, který spojoval všechny současné. A stejné to bude i v budoucnu, kdy se Amerika, Evropa, Asie, Afrika, Austrálie i Antarktida opět stanou jednou obří masou. 

Až doposud bylo pro vědce příliš složité a nespolehlivé dívat se tak daleko do budoucnosti. Teď už ale mají nástroje, díky nimž dokáží modelovat i tyto nesmírně složité procesy, jež se odehrají za desítky a stovky milionů let. Těmito nástroji jsou superpočítače, na nichž běží meteorologické a klimatické modely. Když je experti spojili s daty o geologii Země v minulosti a o minulých vymíráních, vznikla vize budoucího světa.

A ten bude více než nehostinný. Vědci předpokládají dramatické teplotní extrémy s větší vlhkostí než nyní na pobřeží a extrémně suchými podmínkami v rozsáhlých vnitrozemských pouštích.

V tomto světě by globální teploty mohly stoupnout nejméně o 15 stupňů Celsia, přičemž nad pevninou to bude ještě horší – tam oproti teplotám před průmyslovou revolucí bude tepleji průměrně o 30 stupňů. Pro kontext: současné klimatické změny způsobené lidmi zahřejí planetu v těch nejhorších scénářích asi o 4,5 stupně.

Jak by vypadaly současné státy na kontinentu Pangea
Zdroj: Wikimedia Commons

Podmínky by pak opět připomínaly ty v době permu-triasu, tedy asi před 260 miliony lety. Vědci zdůrazňují, že s takovými podmínkami se savci nikdy nesetkali a neuměli by se s nimi zřejmě vypořádat. Ten první z nich se na Zemi objevil před asi 205 miliony let, konkrétně šlo o tvora, který dostal jméno Morganucodon.

Neschopnost snášet takové podmínky by se týkala samozřejmě i člověka, pokud by na Zemi v této vzdálené budoucnosti ještě žil. Už jen proto, že by se neměl čím živit. Většina rostlin je při vedru nad 40 °C v teplotním stresu a při delším vystavení teplotě 60 °C umírá.

Pomoc s hledáním života

Podle autorů má tato práce význam nejen při předpovídání budoucnosti lidského druhu, ale také při pátrání po druzích mimozemských. Až doposud totiž astronomové při pátrání po obyvatelných exoplanetách brali v úvahu především jejich vzdálenost od hvězdy a možnost existence vody. Nová studie ale naznačuje, že také geologie, zejména sopečná činnost, je zásadním faktorem při určování klimatu planety.

„Kdyby NASA mohla vyslat raketu jen na jednu planetu, vybral bych si takovou, která nemá superkontinent,“ uvedl hlavní autor výzkumu Alexander Farnsworth. „Je mnohem lepší mít více kontinentů roztroušených po povrchu planety, jako je tomu teď na Zemi.“  

Vědci ve studii přiznávají, že jejich předpověď si neklade právo na úplnou přesnost, berou ji spíše jako začátek modelování, jež by se mohlo postupně zlepšovat. Za vysokou míru nejistoty může hlavně obrovská časová vzdálenost, která leží mezi současností a budoucností, kterou se snaží předvídat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...