Pandemii covidu-19 výrazně napomohly klimatické změny, ukázal výzkum čínských lesů

Rostoucí emise skleníkových plynů ve dvacátém století udělaly z jižní Číny místo, které má ideální podmínky pro přenos koronavirů z netopýrů na lidi. Změna klimatu totiž podle nové studie pomohla růstu lesů i přesunu řady netopýřích druhů právě do míst, kde se poprvé objevil virus SARS-CoV-2 zodpovědný za současnou pandemii covidu-19.

Klimatologové při studiu změn, které přinesly oteplování planety v průběhu dvacátého století, narazili na rozsáhlé změny vegetace v jihočínské provincii Jün-nan a také v přilehlých oblastech Myanmaru a Laosu.

Klimatické změny spočívající ve zvýšených průměrných teplotách, množství slunečního světla a vyšší koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře měly příznivý vliv na přeměnu tamního prostředí z křovinné vegetace na tropickou savanu a listnaté lesy. A to vytvořilo ideální prostředí pro mnoho druhů netopýrů, kteří žijí převážně v lesích, dokládají autoři studie zveřejněné v odborném časopise Science of the Total Environment.

Množství koronavirů v této oblasti podle výzkumu velmi těsně souvisí s počtem různých druhů netopýrů. Studie zjistila, že v minulém století se do jihočínské provincie Jün-nan přesunulo dalších 40 druhů netopýrů, kteří v sobě nosí přibližně 100 dalších druhů koronavirů – a ty se mohou potenciálně přenášet na lidi. A právě v této oblasti se podle dosavadních analýz zřejmě poprvé objevil i koronavirus SARS-CoV-2.

„Změna klimatu v minulém století vytvořila z řady lokalit v jihočínské provincii Jün-nan místa ideální pro více druhů netopýrů,“ uvedl doktor Robert Beyer, hlavní autor studie, který pracuje na univerzitě v Cambridge. „Pochopení toho, jak se v důsledku změny klimatu posunula celosvětová distribuce netopýřích druhů, může být důležitým krokem při rekonstrukci původu pandemie covidu-19.“

Mapa vegetace a migrující netopýři

Vědci nejprve vytvořili mapu světové vegetace, jak vypadala před sto lety. Využili pro ni záznamy o teplotě, srážkách a oblačnosti. Pak použili informace o ideálních podmínkách různých světových druhů netopýrů, z čehož vytvořili globální mapu rozložení jednotlivých druhů netopýrů.

Porovnání se současným stavem toho, kde netopýři žijí, pak umožnilo zjistit, jak se změnila bohatost druhů na různých místech Země právě v důsledku změn klimatu.

„S tím, jak změna klimatu měnila přírodu, některé druhy netopýrů opustily své původní oblasti a přesunuly se do jiných – a viry si vzaly s sebou. To nejen změnilo oblasti, kde se viry vyskytují, ale s největší pravděpodobností to umožnilo nové interakce mezi zvířaty a viry, což způsobilo, že se přenášelo nebo vyvíjelo více škodlivých virů,“ uvedl Beyer.

Netopýři a koronaviry

Netopýři po celém světě přenášejí kolem 3000 různých druhů koronavirů, přičemž každý druh netopýra v průměru nese 2,7 koronaviru – většinou jim tyto viry nezpůsobují žádné problémy. Pokud se v nějaké oblasti světa zvýší výrazně množství netopýrů, zvyšuje se tak logicky i pravděpodobnost přítomnosti, přenosu nebo vývoje koronaviru škodlivého pro člověka.

Drtivá většina koronavirů, které netopýři přenášejí, na člověka naštěstí přeskočit nemůže. Je ale velmi pravděpodobné, že několik koronavirů, o nichž je známo, že infikují člověka, pochází právě od netopýrů, včetně několika, které mohou způsobit úmrtí lidí: SARS CoV-1 a SARS CoV-2.

Oblast, kterou výše zmíněná studie označila za ohnisko přibývání netopýrů v důsledku klimatických změn, je obývána také luskouny – savci, kteří podle některých hypotéz mohli fungovat jako mezihostitelé viru SARS-CoV-2. Virus mohl přeskočil z netopýrů na tato zvířata, která byla posléze prodána na trhu s volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, kde se objevila prvotní nákaza u lidí.

„Pandemie covidu-19 způsobila obrovské sociální a hospodářské škody. Vlády se musí chopit příležitosti snížit zdravotní rizika infekčních nemocí tím, že přijmou rozhodná opatření ke zmírnění změn klimatu,“ dodala profesorka Andrea Manicaová z katedry zoologie Cambridgeské univerzity, která se na studii podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...