Paleontologové objevili neznámého ichtyosaura, který lovil velkou kořist

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

„Tohle zvíře muselo mít unikátní chrup, který mu umožňoval pojídat velkou kořist,“ popsal tvora Hans Larsson, ředitel Redpathova muzea na McGillově univerzitě.

„Zatímco ostatní ichtyosauři měli malé, stejně velké zuby pro krmení malé kořisti, nový druh byl jiný. Došlo u něj ke změně velikosti a rozestupů zubů tak, aby si vytvořil arzenál pro likvidaci opravdu rozměrné kořisti, jako jsou například velké ryby nebo další mořští plazi.“

Autoři objevu se rozhodli ichtyosaura pojmenovat Kyhytysuka. „To v domorodém jazyce z oblasti ve střední Kolumbii, kde byla fosilie nalezena, znamená ,ten, který řeže něčím ostrým‘, abychom uctili starobylou kulturu Muisca, která zde existovala po tisíciletí,“ říká Dirley Cortés, který se na výzkumu jako postgraduální student podílel.

Podle vědců se s novým druhem vyjasňuje celkový obraz evoluce ichtyosaurů. „Porovnali jsme toto zvíře s ostatními ichytosaury z druhohorních období jury a křídy a byli jsme díky tomu schopni nový typ ichtyosaurů popsat,“ uvedla Erin Maxwellová ze Státního přírodovědného muzea ve Stuttgartu. To podle ní přepisuje dosavadní představu o evolučním stromu ichtyosaurů a umožňuje to vědcům ověřit nové představy o vývoji celé skupiny pravěkých plazů.

Kyhytysuka
Zdroj: Dirley Cortés/ McGill University

Doba, kdy se měnil svět

Podle vědců pochází druh kyhytysuka z důležitého přechodného období v období rané křídy. V té době se Země dostávala z relativně chladného období, stoupala hladina moří a superkontinent Pangaea se rozdělil na severní a jižní pevniny. Na konci jury také došlo k rozsáhlému globálnímu vymírání, které změnilo mořské i suchozemské ekosystémy.

„Mnoho klasických jurských mořských ekosystémů tvořených ichtyosaury živícími se v hlubokých vodách, krátkokrkými plesiosaury a krokodýly přizpůsobenými moři vystřídaly nové linie dlouhokrkých plesiosaurů, mořských želv, velkých mořských ještěrů zvaných mosasauři a nyní i tento monstrózní ichtyosaurus,“ popisuje změny v druhohorních mořích Dirley Cortés.

„Ve vrstvách, kde jsme našli pozůstatky tohoto nového ichtyosaura, objevujeme mnoho nových druhů. Ověřujeme tak myšlenku, že tato oblast a doba v Kolumbii byla dávným ohniskem biodiverzity, a využíváme zkameněliny k lepšímu pochopení vývoje mořských ekosystémů v tomto přechodném období,“ dodává paleontolog.

Vědci chtějí kolumbijskou oblast a její vrstvy v budoucnu ještě hlouběji studovat, aby ještě lépe pochopili, jak se tehdejší svět změnil a jak tyto dynamické klimatické změny ovlivnily evoluci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...