Paleontologové našli Gargantuu mezi tučňáky. Pravěký druh vážil přes 150 kilogramů

Na Novém Zélandu našli paleontologové fosilie dvou nově popsaných druhů tučňáků. Jeden z nich je zřejmě tím vůbec největším, který kdy existoval. Vážil přes 150 kilogramů, což je více než trojnásobek velikosti nejmohutnějších současných tučňáků.

O objevu informoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i vědci z univerzity v Cambridge, v časopise Journal of Paleontology. Hlavní autor článku Alan Tennyson z novozélandského muzea Te Papa Tongarewa objevil zkameněliny v 57 milionů let starých balvanech na pláži v Severním Otagu na Jižním ostrově Nového Zélandu v letech 2016 až 2017. 

Jejich stáří vědci určili na 59,5 až 55,5 milionu let, což naznačuje, že tito ptáci žili zhruba pět až deset milionů let po masovém vymírání na konci křídy, při němž zanikli i dinosauři.

Tým použil laserové skenery k vytvoření digitálních modelů kostí a jejich porovnání s jinými fosilními druhy, létajícími potápivými ptáky, jako jsou alky, a moderními tučňáky. Kosti moderních tučňáků pak také vědci využili pro odhad velikosti nově objevených druhů.

Obr mezi tučňáky

Došli k závěru, že největší kosti ploutví patří tučňákovi, který vážil neuvěřitelných 154 kilogramů. Pro srovnání – tučňáci císařští, nejvyšší a nejtěžší ze všech žijících tučňáků, obvykle váží mezi dvaadvaceti a pětačtyřiceti kilogramy.

„Fosilie nám poskytují důkazy o historii života a někdy jsou tyto důkazy opravdu překvapivé,“ řekl spoluautor výzkumu Daniel Field z Cambridge. „Mnoho raných fosilních tučňáků dosahovalo obrovských rozměrů a snadno překonávalo největší dnes žijící tučňáky. Náš nový druh, Kumimanu fordycei, je ale tím úplně největším fosilním tučňákem, jaký byl kdy objeven.“

Tým pojmenoval nový druh Kumimanu fordycei na počest R. Ewana Fordyce, emeritního profesora Otagské univerzity. „Ewan Fordyce je legendou našeho oboru, ale také jedním z nejvelkorysejších mentorů, jaké jsem kdy poznal,“ řekl první autor Daniel Ksepka z Bruceova muzea v Greenwichi ve státě Connecticut. „Bez Ewanovy práce v terénu bychom ani nevěděli, že mnoho ikonických fosilních druhů existuje, takže je jen dobře, že má teď svého tučňáčího jmenovce.“

Našlo se také několik exemplářů dalšího druhu tučňáka. Petradyptes stonehousei vážil padesát kilogramů, což je sice méně než Kumimanu fordycei, ale stále je to více než váha tučňáka císařského.

Název je kombinací řeckého „petra“ pro skálu a „dyptes“ pro potápku – jmenuje se tedy „potápivý pták nalezený ve skále“. „Stonehousei“ je zase poctou zesnulému Bernardu Stonehouseovi, prvnímu člověku, který pozoroval celý rozmnožovací cyklus tučňáka císařského, což byl významný milník v biologii tučňáků.

Dva nově popsané druhy ukazují, že tučňáci se extrémně zvětšili už na počátku své evoluční historie, tedy již miliony let předtím, než si vyladili ploutvový aparát. Tým pozoroval, že oba druhy si zachovaly primitivní rysy, jako jsou štíhlejší kosti ploutví a místa pro uchycení svalů, která se podobají svalstvu létajících ptáků.

Do hlubin

Na otázku, proč raní tučňáci vyrostli do titánských rozměrů, odpovídá Ksepka, že díky tomu byli ve vodě efektivnější. „Velikost přináší mnoho výhod,“ řekl. „Větší tučňák mohl ulovit větší kořist, a co je důležitější, mohl si lépe uchovat tělesnou teplotu v chladných vodách. Je možné, že překonání bariéry velikosti padesáti kilogramů umožnilo pravěkým tučňákům rozšířit se z Nového Zélandu do dalších částí světa.“

„Když o těchto nálezech začneme uvažovat ne jako o izolovaných kostech, ale jako o částech celého živého zvířete, pak se nám začne skládat obraz,“ dodal spoluautor Daniel Thomas z Massey University v Aucklandu. „Velcí teplokrevní mořští živočichové žijící v současnosti se mohou potápět do velkých hloubek. Což ve mně vyvolává otázku, jestli se Kumimanu fordycei nechoval jinak než dnešní tučňáci. Tedy, že se dokázal dostat do větších hloubek a najít tam potravu, která není pro žijící tučňáky dostupná.“

„Kumimanu fordycei by byl na plážích Nového Zélandu před 57 miliony let naprosto ohromujícím zjevem a kombinace jeho obrovské velikosti a neúplnosti fosilních pozůstatků z něj dělá jednoho z nejzajímavějších fosilních ptáků, kteří kdy byli nalezeni,“ je přesvědčen Field, který je zároveň kurátorem ornitologie v Cambridgeském zoologickém muzeu. „Doufejme, že budoucí fosilní objevy vnesou více světla do biologie tohoto úžasného tvora.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...