Ozempic může výjimečně způsobovat ztrátu zraku, naznačuje několik studií

Vědci v Dánsku našli spojení mezi populárním lékem na cukrovku Ozempic dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk a vzácným očním onemocněním, které může způsobit ztrátu zraku. Dánské úřady uvedly, že požádají evropský orgán pro regulaci léčiv, aby výsledky dvou dánských studií přezkoumal.

Už v létě naznačil výzkum vědců z Harvardovy univerzity, že Ozempic může způsobovat zdravotní potíže spočívající ve ztrátě zraku.

Dvě studie provedené Univerzitou Jižního Dánska teď (SDU) zjistily, že Ozempic více než zdvojnásobuje riziko vzniku onemocnění s názvem nearteritická forma přední ischemické neuropatie zrakového nervu (NAION) u pacientů s cukrovkou druhého typu.

NAION je nevyléčitelné onemocnění, které vzniká v důsledku nedostatečného prokrvení zrakového nervu a může způsobit náhlou nebolestivou ztrátu zraku a poruchy zorného pole. Studie zkoumaly možné nežádoucí účinky semaglutida, účinné látky léku Ozempic.

Otázka na regulátora

Dánská agentura pro léčivé přípravky uvedla, že požádá Farmakovigilanční výbor pro posuzování rizik léčiv Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), aby výsledky studií přezkoumal. Závěry studií by mohly přispět ke znepokojení ohledně léku Ozempic, které vyvolala americká studie zveřejněná na začátku tohoto roku, poznamenala agentura Reuters.

Počet případů onemocnění NAION se v Dánsku od uvedení přípravku Ozempic na dánský trh v roce 2018 zvýšil, tvrdí Jakob Grauslund, profesor očních chorob na SDU. „Podle naší studie je počet zasažených naštěstí nižší, než ukazuje americká studie, ale i tak se počet případů NAION zdvojnásobil u lidí, kteří Ozempic užívají ,“ řekl Grauslund. Vědci odhadují, že na deset tisíc léčených osob může připadat 1,5 až 2,5 nových případů za rok.

První studie vycházela z údajů získaných od 424 tisíc diabetiků druhého typu, z nichž čtvrtina byla léčena přípravkem Ozempic a zbytek jinými léky na cukrovku. Druhá studie zkoumala vzorek 44 517 dánských diabetiků, kteří užívali lék Ozempic v letech 2018 až 2024, a 16 860 Norů, kteří jej užívali v letech 2018 až 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...