Ozdoba stará jedenáct tisíc let. Nejstarší piercing se našel v Turecku

Lidé si zřejmě zdobili svá těla pomocí různých vylepšení odpradávna. Ale důkazy o tom se jen těžko hledají – teď se to podařilo archeologům, kteří popsali nejstarší doložený piercing v dějinách. Našel se ve starověké turecké lokalitě.

Jedenáct tisíc let. Před takovou dobou nosili lidé žijící na Boncuklu Tarla na jihovýchodě dnešního Turecka ve svých tělech ozdoby, které by se nyní označily jako piercing. Nepřímých důkazů o tomto využití mají vědci rovnou víc.

A navíc to nebylo výjimečné – archeologům se podařilo najít víc než sto takových artefaktů. Hlavním důkazem je kromě tvaru, jenž by takovému využití vyhovoval, zejména to, že se našly vedle pohřbených těl – konkrétně kolem uší a brad lidských ostatků. Byly tedy pravděpodobně používané k propichování uší a dolního rtu jako takzvaná labreta.

Dalším důkazem je výsledek analýzy koster. Ukázalo se totiž, že u pradávných obyvatel Boncuklu Tarla se vyskytovala velmi podobná poškození dolních řezáků jako u lidí 21. století, kteří nosí labrety v dolním rtu.

Doba, z níž pocházejí lidské zvyky

Význam tohoto nálezu spočívá v tom, že právě v době, z níž pochází, vznikaly základy moderní lidské civilizace a kultury. A díky tomu je každý takový objev cestou ke stvoření daného kulturního fenoménu, jakým je právě třeba piercing.

Archeologické naleziště Boncuklu Tarla
Zdroj: Antiquity

V době neolitu se lidé poprvé začali usazovat ve vesnicích, začali se spojovat do větších skupin, které trvaleji obývaly stavby. A učili se ovládat přírodu tak, že si „ochočili“ rostliny – přecházeli k zemědělství. Zatímco starší kultury byly od té moderní ještě velmi odlišné, právě neolitický člověk už byl tomu dnešnímu svými rituály, zvyky i životními hodnotami zřejmě mnohem bližší.

Kamenné labrety

Podle autorů je nález pozoruhodný zejména tím, jak rozšířené v této lokalitě toto zdobení těla bylo. Piercing musel být v té době z hlediska možné infekce dost nebezpečnou záležitostí, přesto si ho lidé pořizovali.

Různé druhy starověkých piercingů
Zdroj: Antiquity

Ze stovky artefaktů se jich 85 zachovalo kompletních. Byly vyrobené z nejrůznějších druhů kamene, včetně vápence, obsidiánu, ale také hladkých vodou omletých oblázků, jaké jsou v říčních korytech.

Vědci tvrdí, že nálezy z Boncuklu Tarla představují „nejranější kontextuální důkaz o používání tělesných augmentací zahrnujících propichování tělesných tkání“. Toto vyjádření znamená, že vědci znají i starší příklady používání labret z jiných míst, ale nikdy nešlo o přímé důkazy – až doposud šlo jen o opotřebení zubů, nikoliv o nálezy přímo labret.

Malé, kotoučům nebo hřebíkům podobné předměty, které připomínají ozdoby na propichování těla, byly již dříve objeveny na neolitických nalezištích v jihozápadní Asii. Neobjevily se ale žádné jasné důkazy o jejich používání jako piercingů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...