Ovocnáři na jižní Moravě vyšlechtili Sophinku, novou a odolnější odrůdu meruněk

Novou a odolnější odrůdu meruněk vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

„Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více,“ uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty.

Nová odrůda vznikla křížením odrůd Velkopavlovická a Stark Early Orange, v jejímž rodokmenu je i čínský původ. S křížením vědci začali už v roce 1984. Registrací nové odrůdy skončila třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici, před Sophinkou fakulta registrovala v roce 2017 ještě odrůdy Adriana, Betinka a Candela.

Rostliny, které lépe přežívají

Kromě odolnosti vůči chorobám se vědci ze Zahradnické fakulty věnují i šlechtění odrůd odolných proti mrazu nebo s prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít nepříznivé období. V souvislosti s klimatickými změnami a oteplováním se věnují také odrůdám s nízkým požadavkem na období chladu.

Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v Česku, podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je aktuálně zapsáno do státní odrůdové knihy 64 odrůd meruněk. Šlechtění se přitom věnují pouze na třech místech včetně Zahradnické fakulty v Lednici.

Proč meruňka

Meruňky se v Česku pěstují na zhruba 840 hektarech, což je mezi ovocem pátá největší plocha. Průměrná roční sklizeň v letech 2011 až 2017 se pohybovala kolem 6700 tun. Pro konzumenty jsou meruňky zajímavé zejména sezónností (po třešních je to druhé dozrávající ovoce) a vlastnostmi, mezi které patří lákavý vzhled a výborné nutriční složení.

Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek a obsahují například 15 až 25 procent cukru, beta-karoten, některé vitamíny ze skupiny B a jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené jsou významným zdrojem proteinů a železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...