Ostatní primáti nechápou geometrii, lidé ano. A nepotřebují k tomu ani vzdělání, ukázal pokus

Schopnost člověka rozlišovat geometrické útvary je možná něco, co ho odlišuje od ostatních primátů, kteří si nejsou schopni tento systém symbolů osvojit. Naznačuje to studie francouzských výzkumníků na poli neurovědy, kteří porovnávali geometrické vnímání u lidí a paviánů.

Obliba pravidelných geometrických forem je pro lidi univerzální napříč epochami, což se ukazuje na nejstarší rytině připisované druhu homo sapiens – na rovnoběžných čarách vyrytých na kousku kamene před 73 tisíci lety – i na domečcích, které malují odmala dnešní děti.

Tým odborníků z francouzského centra pro neurovědu NeuroSpin došel k závěru, že lidé mají schopnost abstrakce, která se zakládá na symbolech, a ovládají určitý „jazyk“, který vychází ze znaků, jako je pravý úhel či rovnoběžnost. Tato geometrická intuice je u člověka přítomná, ale u paviánů chybí.

Paviáni jsou ke geometrii slepí

Paviáni vycvičení pro tento účel měli stejně jako lidé v rámci experimentu najít „vetřelce“ mezi šesti jednoduchými geometrickými útvary. Šlo o šest čtyřúhelníků, z nichž jeden se vyznačoval nepravidelnostmi, jakými byly jedna delší strana, nerovnoběžnost stran nebo jeden jiný úhel. Stejný úkon pak opakovali při čím dál těžších zadáních.

Lidé nacházeli rozdílný útvar téměř vždy, pokud byl ve skupině čtverců. U nepravidelných čtyřúhelníků pak jejich chybovost dosahovala až 40 procent.

Paviáni hru „najdi vetřelce“ dopředu trénovali a dosahovali skvělých výsledků, pokud měli najít vyobrazení, které se vyznačovalo jinou než geometrickou rozdílností, například když šlo o červenou třešeň mezi dílky melounu.

Jakmile se ale posunuli k úkolům založeným na geometrii, jejich výkon se podle studie prudce propadl. „Paviáni se pořád pletli, ať už šlo o jakékoli útvary,“ sdělil AFP Mathias Sablé-Mayer, doktorand z Univerzity Paris-Saclay, který experiment popsal v odborném článku.

Lidé vidí jiný svět

Pochybovači by mohli namítnout, že dospělí lidé budou dosahovat lepších výsledků než paviáni díky hodinám geometrie ve škole. Jenže provedený experiment ukázal, že škola na schopnost vnímat geometrické útvary zásadní vliv nemá. Přestože předškolní děti a žáci první třídy byli při řešení stejných zadání méně úspěšní než dospělí, i u nich byl pozorován smysl pro geometrickou pravidelnost.

Na to by se dalo namítnout, že i předškolní děti již mají základy geometrie, protože jsou obklopeny prostředím, které z velké části tvoří pravidelné linie či pravé úhly. Aby mohli vědci tento vliv prostředí vyloučit, zopakovali stejný experiment s pasteveckým etnikem Himbů, žijícím v severní Namibii.

Himbové se pohybují v prostředí, které je prosté geometrických útvarů, podtrhuje studie, na rozdíl od testovaných paviánů, kteří vyrostli v umělém prostředí laboratoře. Himbové v testu dosahovali podobných výsledků jako mladší francouzské děti, a to přesto, že neznají názvy geometrických útvarů a ani se o nich neučí v rámci formálního vzdělání, uvedl Sablé-Mayer.

Schopnost vnímat geometrické tvary a nahlížet pomocí nich do světa idejí, pokládal za unikátní lidskou vlastnost už Platón. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...