Osm excelentních vědců obdrželo v Národním muzeu Ceny Neuron 2019

Ve středu večer se ve dvoraně Národního muzea předávají prestižní vědecké Ceny Neuron. Ocenění včetně finanční prémie uděluje už po desáté Nadační fond Neuron na podporu vědy sedmi vědcům a jedné vědkyni s mezinárodním renomé. Mezi letošními laureáty jsou například matematik Jan Nekovář, biolog Jiří Friml i šestice mladých talentovaných vědců.

Nejvyšší ocenění – Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě – obdrží rostlinný biolog Jiří Friml, který popsal zásadní význam rostlinného hormonu auxinu. Díky tomu objasnil, proč jsou rostliny odolnější než lidé.

Cenu Neuron za významný vědecký objev obdržel matematik Jan Nekovář, jehož matematické důkazy z oboru teorie čísel přispěly k udělení Fieldsovy medaile 2014, což je ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika.

Nahrávám video
Události: Vědecké ceny Neuron
Zdroj: ČT24

Oceněna byla také šestice mladých talentovaných vědců: Vladimir Lotoreichik (matematika), Petr Kohout (biologie), Ondřej Pejcha (fyzika), Martin Balko (computer science), Michal Šimíček (medicína) a Lucie Kalousová (společenské vědy).

„Za deset let fungování Fondu jsme Cenami Neuron ocenili 85 špičkových vědců, českou vědu podpořili téměř 70 miliony korun, dostali jsme práci našich vědců do širšího povědomí veřejnosti a rozvinuli moderní mecenášství ve vědě. Jubilejní 10. předávání Cen Neuron se koná v Národním muzeu a v Pantheonu – v místě, které připomíná, že jsme národ s velkými jmény – to i těmi vědeckými. Věříme, že jména a příběhy laureátů letošních Cen Neuron opět zarezonují českou veřejností,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Fondu.

Během slavnostního večera předají letošním laureátům ocenění osobnosti napříč naší společností: Eva Jiřičná, Ondřej Vetchý, Petr Pavel, Tomáš Halík, Yemi a Tomáš Šebek.

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru biologie:
Jiří Friml byl oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežít. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jiří Friml
Zdroj: Ceny Neuron

„Ceny Neuron si vážím moc, více než jakéhokoliv jiného mezinárodního ocenění, co jsem kdy dostal. Je moc příjemné vědět, že o mě lidé doma vědí a cení si mé práce. A taky to beru jako ocenění všech mých kolegů rostlinářů z Česka, jsou opravdu skvělí, na světové úrovni a je s nimi radost pracovat,“ říká Jiří Friml.

Cena Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika:
Jan Nekovář byl oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Jan Nekovář
Zdroj: Ceny Neuron

„Udělení Ceny Neuron si velmi vážím. Dostávám se tak do vybrané společnosti těch, kteří cenu získali v letech minulých,“ říká Jan Nekovář.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru společenské vědy:
Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace.
Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.

Lucie Kalousová
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron je pro mě radost a čest, která mě bude motivovat k další práci v budoucích letech. Je pro mě i cenným důkazem, že si česká vědecká obec váží interdisciplinárního výzkumu snažícího se přispívat k řešení komplikovaných sociálních problémů nacházejících se mimo laboratoře,“ říká Lucie Kalousová.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru biologie:
Petr Kohout oceněn za svůj výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy. Svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Petr Kohout
Zdroj: Ceny Neuron

„Cenu Neuron považuji za jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění v Česku, o kterém rozhodují přední odborníci z oboru. Získání tohoto ocenění na počátku vědecké kariéry beru především jako motivaci do dalšího výzkumu,“ říká Petr Kohout.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru fyzika:
Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Ondřej Pejcha
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci,“ říká Ondřej Pejcha.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru medicína:
Michal Šimíček byl oceněn za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci. Ačkoliv získal vzdělání a dlouhodobě působil na prestižních zahraničních pracovištích v Belgii, Londýně a Cambridge, neváhal se vrátit zpět do rodné Ostravy, aby zde rozjel špičkové vědecké centrum, kde vyvíjí unikátní technologii buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Michal Šimíček
Zdroj: Ceny Neuron

„Především je to velká pocta, povzbuzení a závazek do budoucnosti. Zároveň toto ocenění boří zažité předsudky o Ostravě jakožto čistě průmyslovém městu. Pokud se podaří sestavit kvalitní tým a vybudovat potřebné zázemí, špičkový biomedicínský výzkum lze dělat i v regionech mimo etablovaná vědecká centra,“ říká Michal Šimíček.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru computer science:
Martin Balko získal ocenění za vyřešení matematických problémů v kombinatorice, se kterými si celá desetiletí nevěděli vědci rady, a to za pomocí použití počítačů.

Martin Balko
Zdroj: Ceny Neuron

„Získat tak prestižní cenu, jakou je Cena Neuron pro mladé vědce, je skutečně velká pocta a mám z toho velikou radost. Velice si cením jakékoli podpory vědy a myslím, že Ceny Neuron jsou skvělým způsobem, jak zvyšovat prestiž vědy v České republice a také motivaci mladých vědců, což obojí považuji za velmi důležité,“ říká Martin Balko.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru matematika:
Vladimir Lotoreichik byl oceněn za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci.
Snaží se matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.

Vladimír Lotoreichik
Zdroj: Ceny Neuron


„Jsem sebekritický člověk, a tak jsem překvapen, že jsem Cenu Neuron obdržel. Těší mě, že je můj výzkum takto oceněn. Motivuje mě to do další práce a zároveň cítím velkou odpovědnost,“ říká Vladimir Lotoreichik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...