Operace budou velmi brzy provádět maličké stroje, věří držitel Nobelovy ceny za chemii

Nahrávám video

Nanoroboti jsou budoucností medicíny, věří stále větší množství lékařů. Jedním ze tří otců tohoto oboru je sir Fraser Stoddart, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

„Všichni víme, že dneska umíme nahradit kyčelní a kolenní klouby, a dokonce i orgány – srdce, játra, ledviny a tak dále. Ale myslím, že se dostaneme do situace, kdy tahle interakce bude probíhat na buněčné úrovni a budou ji provádět velmi maličké stroje, které dokážou projít skrz membránu buňky způsobem, jakým to žádný ze systémů, které máme pro dodávání léčiv, vůbec nedokáže,“ popsal v pořadu Hyde Park Civilizace nositel Nobelovy ceny za chemii sir Fraser Stoddart.

„Budeme schopni obejít všechny přirozené cesty, kterými se léčiva dostávají dovnitř buněk. A to je něco, na čem už teď chemici a biologové spolupracují,“ uvedl slavný expert na molekulární stroje.

Nanoroboti, o nichž mluví, mají tři duchovní otce. Mezi zakladatele patří trio Jean-Pierre Sauvage, Ben Feringa a právě Stoddart. Každý vytvořil jiné, spolu ovšem ukázali, jaký potenciál tyto na dálku ovládané molekuly mají.

Stroje v lidském těle

U Frasera Stoddarta šlo o takzvané rotaxany, stroje o velikosti pouhých miliardtin metru. Stoddart ukázal, že podobné miniaturní stroje můžou být v podstatě programovatelné, třeba do role miniaturních vrtáků. Fungují jednoduše: buňku provrtají a ona pak odumře. Tím by se podobné postupy přidaly k chemoterapii, ozařování nebo imunoterapii – v podstatě by šlo o miniaturní skalpely, které nemocný spolkne.

Tyto nanostroje budou mít oproti ostatním dnes existujícím léčbám jednu zásadní výhodu. Proti skalpelu si buňka rezistenci vypěstovat nemůže. I díky obrovským nadějím, které jeho vědecká práce přinesla, byl Fraser Stoddart pasován na rytíře. A v roce 2016 získal spolu s Benem Feringou a Jean-Pierrem Sauvagem Nobelovu cenu za chemii.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také čistě ve zvukové formě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...