Omezení chytrých telefonů mění mozkovou aktivitu, naznačuje studie

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Modré světlo mobilního telefonu je pro některé tím prvním, co po probuzení uvidí. A současně tím posledním, co spatří, než večer zavřou oči. Co se ale stane, když mobil zkrátka není?

Vědci to otestovali v malé studii s omezeným množstvím účastníků, výzkum byl ale poměrně detailní. Autoři současně přiznávají, že jde o pilotní projekt, který měl hlavně zjistit, zda tento fenomén existuje a jak ho dál zkoumat.

Výzkumníci nabrali do studie 25 mladých dospělých, kterým předepsali 72hodinovou „dietu“ spočívající v omezení používání chytrých telefonů. Směli je sice využívat dál, ale jen v omezeném množství – tedy na základní úkoly, jako je práce a komunikace s rodinou a dalšími nejbližšími lidmi.

Mozek a mobil

Celé tři dny, co experiment probíhal, vědci sledovali, jak na tento vynucený půst mladí lidé reagují. A to rovnou dvěma způsoby: jednak klasickými standardizovanými psychologickými testy, ale také modernější metodou. Využili funkční magnetickou rezonanci, aby se podívali, co se děje uvnitř mozku. Našli tak významné posuny aktivity v oblastech mozku, kde dochází k odměňování a touze. Připomínalo jim to vzorce, jež viděli u lidí, kteří odvykali drogám.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Tento menší výzkum je příspěvkem k diskusi o vlivu mobilních technologií na společnost a lidské zdraví. Její důležitou součástí je debata o tom, zda se dá jejich nadužívání označit jako závislost. Tento výraz se sice často používá, ale řada psychologů se proti němu vymezuje. Může totiž vytvářet nepřesný obraz komplexních emocionálních, duševních a sociálních aspektů spojených s nadměrným používáním chytrých telefonů.

Na druhou stranu, pokud se o závislost opravdu jedná, pak může nepoužívání správného termínu naopak vést k podceňování závažnosti tohoto fenoménu.

Výsledky této studie, byť na malém vzorku osob, spíše naznačují spojení mobilů se závislostí. Skeny totiž odhalily, že omezení chytrých telefonů vedlo ke změnám mozkové aktivity v oblastech spojených s dopaminem a serotoninem. To jsou chemické látky, které řídí náladu, emoce ale také závislosti.

Autoři zatím nejsou schopní dělat závažnější závěry, ale konstatovali, že omezení smartphonů může v některých ohledech připomínat odvykání drogám. Výzkum by dle autorů měl pokračovat na dalších dobrovolnících, kteří by měli pocházet z rozmanitějších skupin a mělo by jich být více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 5 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 8 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 8 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 9 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 10 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.