Omezení chytrých telefonů mění mozkovou aktivitu, naznačuje studie

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Modré světlo mobilního telefonu je pro některé tím prvním, co po probuzení uvidí. A současně tím posledním, co spatří, než večer zavřou oči. Co se ale stane, když mobil zkrátka není?

Vědci to otestovali v malé studii s omezeným množstvím účastníků, výzkum byl ale poměrně detailní. Autoři současně přiznávají, že jde o pilotní projekt, který měl hlavně zjistit, zda tento fenomén existuje a jak ho dál zkoumat.

Výzkumníci nabrali do studie 25 mladých dospělých, kterým předepsali 72hodinovou „dietu“ spočívající v omezení používání chytrých telefonů. Směli je sice využívat dál, ale jen v omezeném množství – tedy na základní úkoly, jako je práce a komunikace s rodinou a dalšími nejbližšími lidmi.

Mozek a mobil

Celé tři dny, co experiment probíhal, vědci sledovali, jak na tento vynucený půst mladí lidé reagují. A to rovnou dvěma způsoby: jednak klasickými standardizovanými psychologickými testy, ale také modernější metodou. Využili funkční magnetickou rezonanci, aby se podívali, co se děje uvnitř mozku. Našli tak významné posuny aktivity v oblastech mozku, kde dochází k odměňování a touze. Připomínalo jim to vzorce, jež viděli u lidí, kteří odvykali drogám.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Tento menší výzkum je příspěvkem k diskusi o vlivu mobilních technologií na společnost a lidské zdraví. Její důležitou součástí je debata o tom, zda se dá jejich nadužívání označit jako závislost. Tento výraz se sice často používá, ale řada psychologů se proti němu vymezuje. Může totiž vytvářet nepřesný obraz komplexních emocionálních, duševních a sociálních aspektů spojených s nadměrným používáním chytrých telefonů.

Na druhou stranu, pokud se o závislost opravdu jedná, pak může nepoužívání správného termínu naopak vést k podceňování závažnosti tohoto fenoménu.

Výsledky této studie, byť na malém vzorku osob, spíše naznačují spojení mobilů se závislostí. Skeny totiž odhalily, že omezení chytrých telefonů vedlo ke změnám mozkové aktivity v oblastech spojených s dopaminem a serotoninem. To jsou chemické látky, které řídí náladu, emoce ale také závislosti.

Autoři zatím nejsou schopní dělat závažnější závěry, ale konstatovali, že omezení smartphonů může v některých ohledech připomínat odvykání drogám. Výzkum by dle autorů měl pokračovat na dalších dobrovolnících, kteří by měli pocházet z rozmanitějších skupin a mělo by jich být více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...