Omezení chytrých telefonů mění mozkovou aktivitu, naznačuje studie

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Modré světlo mobilního telefonu je pro některé tím prvním, co po probuzení uvidí. A současně tím posledním, co spatří, než večer zavřou oči. Co se ale stane, když mobil zkrátka není?

Vědci to otestovali v malé studii s omezeným množstvím účastníků, výzkum byl ale poměrně detailní. Autoři současně přiznávají, že jde o pilotní projekt, který měl hlavně zjistit, zda tento fenomén existuje a jak ho dál zkoumat.

Výzkumníci nabrali do studie 25 mladých dospělých, kterým předepsali 72hodinovou „dietu“ spočívající v omezení používání chytrých telefonů. Směli je sice využívat dál, ale jen v omezeném množství – tedy na základní úkoly, jako je práce a komunikace s rodinou a dalšími nejbližšími lidmi.

Mozek a mobil

Celé tři dny, co experiment probíhal, vědci sledovali, jak na tento vynucený půst mladí lidé reagují. A to rovnou dvěma způsoby: jednak klasickými standardizovanými psychologickými testy, ale také modernější metodou. Využili funkční magnetickou rezonanci, aby se podívali, co se děje uvnitř mozku. Našli tak významné posuny aktivity v oblastech mozku, kde dochází k odměňování a touze. Připomínalo jim to vzorce, jež viděli u lidí, kteří odvykali drogám.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Tento menší výzkum je příspěvkem k diskusi o vlivu mobilních technologií na společnost a lidské zdraví. Její důležitou součástí je debata o tom, zda se dá jejich nadužívání označit jako závislost. Tento výraz se sice často používá, ale řada psychologů se proti němu vymezuje. Může totiž vytvářet nepřesný obraz komplexních emocionálních, duševních a sociálních aspektů spojených s nadměrným používáním chytrých telefonů.

Na druhou stranu, pokud se o závislost opravdu jedná, pak může nepoužívání správného termínu naopak vést k podceňování závažnosti tohoto fenoménu.

Výsledky této studie, byť na malém vzorku osob, spíše naznačují spojení mobilů se závislostí. Skeny totiž odhalily, že omezení chytrých telefonů vedlo ke změnám mozkové aktivity v oblastech spojených s dopaminem a serotoninem. To jsou chemické látky, které řídí náladu, emoce ale také závislosti.

Autoři zatím nejsou schopní dělat závažnější závěry, ale konstatovali, že omezení smartphonů může v některých ohledech připomínat odvykání drogám. Výzkum by dle autorů měl pokračovat na dalších dobrovolnících, kteří by měli pocházet z rozmanitějších skupin a mělo by jich být více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...