Evropská raketa Ariane 6 vynesla na oběžnou dráhu francouzský satelit

První komerční mise rakety Ariane 6 odstartovala ve čtvrtek krátce před 17:30 SEČ z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu vynesla francouzský vojenský satelit CSO-3. Šlo teprve o druhý let nové rakety. Poprvé se tomuto stroji podařilo vyletět po letech odkladů loni v červenci.

Raketa dopravila satelit přesně do bodu umístění, uvedla společnost Arianespace, která Ariane 6 provozuje. Stalo se tak zhruba hodinu po startu z Kourou.

Satelit má doplnit soustavu dalších dvou francouzských vojenských družic vypuštěných v letech 2018 až 2020. Podle agentury AFP státy Evropské unie disponují jen desítkou vojenských satelitů, což je výrazně méně než Spojené státy a Čína.

Co by měl let ukázat

Let byl důležitý nejen kvůli tomu, co raketa na oběžnou dráhu nese, ale také má hlubší dopad: ukazuje, že Evropa nemusí být závislá v dopravě technologií na orbitu na zahraničních zdrojích, ať už státních ruských, nebo soukromých amerických. V současné době totiž nejvíc satelitů na oběžnou dráhu vynáší soukromá společnost SpaceX, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Ten je nyní přímo napojený na administrativu Donalda Trumpa, kde má roli „zvláštního poradce“.

Evropské unii může taková nezávislost pomoci nejen technologicky, ale také v jejích obranných plánech, které nabírají na důležitosti v souvislosti s geopolitickými změnami v posledních měsících.

Nová raketa zvýší konkurenceschopnost

Nosič nové generace po téměř desetiletí vývoje nahrazuje předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996. Nový nosič je určen k vynášení družic do vesmíru pro komerční i veřejné klienty a je také výrazně levnější než jeho předchůdce. Ariane 6 má zvýšit konkurenceschopnost Evropy v cestování do vesmíru. Evropská kosmická agentura (ESA) už loni v létě uvedla, že má objednávky na desítky letů s touto raketou.

První start Ariane 6 byl původně plánovaný už na rok 2020. Technické potíže, pandemie covidu-19 a pak i ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Vývoj rakety nové generace podle serveru BBC stál čtyři miliardy eur (101 miliard korun).

Na rozdíl od nově vyvíjených amerických raket není nový evropský model ani částečně znovupoužitelný a na každou misi bude potřeba nový nosič. Představitelé ESA přes tuto „zastaralost“ projektu ve srovnání s americkou konkurencí věří, že si Ariane 6 dokáže vydobýt své místo na trhu. „Náš každodenní život dnes skutečně závisí na informacích z družic, od telekomunikací a pozorování Země po předpovědi počasí nebo řešení katastrof. Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,“ řekl stanici BBC před červencovým startem šéf ESA Josef Aschbacher.

Nahrávám video

„Díky mnoha novým funkcím Ariane 6 budeme schopni vynést více a doletět dále, přičemž horní stupeň nosné rakety bude udržitelně zlikvidován, aby se z něj nestalo kosmické smetí,“ uvedla v prohlášení ESA. Horní stupeň se totiž vrátí k Zemi, kde shoří v atmosféře, místo toho, aby zůstal na oběžné dráze.

Český podíl

Na testování konstrukce nosiče rakety Ariane 6 se podíleli i odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze (VZLÚ). Prováděli dílčí pevnostní analýzy konstrukce, především pak pevnostní zkoušky krytu trysky pomocné rakety na tuhá paliva, tedy dílu, na kterém celá raketa před startem stojí, nastínil ústav v tiskové zprávě.

„Ve VZLÚ jsme vyvinuli speciální zkušební zařízení o váze téměř 160 tun, které muselo být schopno simulovat nejenom zatížení krytu trysky na zemi a během startu, ale i tuhost okolních konstrukcí, to jest palety odpalovací rampy a kompozitního těla pomocné rakety,“ uvedl generální ředitel ústavu Josef Kašpar. Dodal, že intenzivní testování se uskutečnilo ve zkušebních laboratořích v Praze a trvalo více než rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...