Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent, a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z nových údajů, které na začátku týdne zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.
Státní ústav INPE v pondělí oznámil, že od srpna 2018 do letošního července zmizelo v brazilské Amazonii na 9800 kilometrů čtverečních lesa, což je o 30 procent více než o rok dříve. Tento údaj zahrnuje sedm měsíců, kdy stojí v čele prezident Bolsonaro. Ministr životního prostředí jeho vlády Ricardo Salles proto prezidenta částečně hájil s tím, že k tomuto odlesnění přispěla už politika předchozí vlády.
Salles nicméně nyní poprvé připustil, že situace je alarmující a že je třeba nová strategie v boji s nelegálními těžaři a těmi, kdo ilegálně kácí a vypalují lesy v Amazonii kvůli získání půdy pro chov dobytka. Salles proto také na středu svolal schůzku s guvernéry amazonských států, aby se o taktice s nimi poradil. Uvedl, že na stole jsou všechny možnosti, včetně nasazení armády.
Data neukazují dopad požárů
Nejnovější údaje nezahrnují další odlesnění Amazonie, které způsobily letošní lesní požáry. S těmi se Brazílie a některé další země, na jejichž území amazonský deštný prales leží, potýkaly zejména v červenci a v srpnu. Podle srpnové statistiky INPE se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent.
Brazilská vláda si v létě vysloužila širokou mezinárodní kritiku kvůli vlažnému přístupu k tomuto problému. Nejvýrazněji ji kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování se do vnitřních záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení.
Kvůli neekologické politice Bolsonarovy vlády v létě oznámilo Německo, že omezí financování ekologických projektů v Amazonii. Bolsonaro pak německé kancléřce Angele Merkelové vzkázal, ať si peníze nechá a použije je na zalesňování své země. Po Německu oznámilo zastavení financování nových projektů v Amazonii i Norsko, které objem peněz omezilo už loni.
Kácení v Amazonii
Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety. Hraje totiž významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Roli „plic“ ale nemá – přírodovědci, kteří mu tuto přezdívku propůjčili, výrazně podcenili roli jiných organismů ve vyrábění kyslíku.
Odlesňování Amazonie v Brazílii dosáhlo za dobu sledování maxima v roce 1995, kdy roční přehled ukázal, že zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Naopak nejnižší míra byla od té doby v roce 2012, v té době prales přišel o 4500 kilometrů čtverečních. Tento pokles byl podle deníku El País způsoben opatřeními tehdejší levicové vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, která zákonem omezila rozlohu půdy využitelné v amazonských rezervacích pro zemědělství a zvýšila kontroly i pokuty za ekologické delikty.
