Od Antarktidy se odlomila nová největší kra na světě, je velká jako Pardubický kraj

Od Antarktidy se odlomil obrovský kus ledu a vznikla tak největší kra na světě, informovala Evropská kosmická agentura (ESA) na základě satelitních snímků. Vědci ji označili jako A-76, ve Weddellově moři ji zachytila evropská družice Sentinel-1. Obří kus ledu je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký.

Rozloha 4320 kilometrů čtverečních z ní dělá největší kru na světě a přebírá dosavadní prvenství od kry označované A-23A, která má přibližně 3880 kilometrů čtverečních. Nový velikán se odloupl od šelfového ledovce pojmenovaného po polární průzkumnici Edith Ronneové. Názvy ker vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány, číslo určuje jejich pořadí. Pokud se rozlomí, přidávají se další písmena na konec názvu.

Oddělování nových ker v této oblasti je poměrně běžné, je součástí přírodních cyklů a nesouvisí s klimatickými změnami, uvedl Ted Scambos, odborník na ledovce a kry z Coloradské univerzity. A-76 se nejspíš brzy rozpadne na dva až tři kusy, píše Reuters.

Nový ledový útvar jako první zpozorovali britští vědci, jejich objev pak potvrdili američtí kolegové po prozkoumání snímků z mise Sentinel-1, která se skládá ze dvou satelitů obíhajících okolo země. Sentinel umožňuje celoroční sledování vzdálených oblastí, jako je Antarktida, bez ohledu na počasí nebo světlo a tmu.

Největší zaznamenaná kra se odtrhla v březnu 2000 od Rossova šelfového ledovce. Její rozloha byla 11 tisíc kilometrů čtverečních, délka 295 kilometrů a na šířku měl 37 kilometrů. Obří kra se v následujících letech rozpadla na několik menších částí a většina z nich do roku 2018 roztála. 

Další obří kra se odtrhla od antarktického ledovce Larsen ve Weddellově moři na západě Antarktidy v červenci 2017. Její rozloha byla 5800 kilometrů čtverečních, délka 175 kilometrů a šířka 50 kilometrů. I tato obří kra se postupně rozpadla na několik menších částí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...