Očkování proti covidu extrémně pomohlo pacientům s rakovinou

Když zasáhl svět covid-19, každý třetí onkologický pacient s ním musel do nemocnice. Očkování to zcela změnilo, u lidí s rakovinou podle britské studie pomohlo zcela mimořádně.

Když na začátku roku 2020 zasáhla svět pandemie nemoci, která se tehdy ještě nazývala „wuchanský koronavirus“ a později dostala jméno covid-19, obzvlášť těžce dopadla na lidi, kteří trpěli jinými vážnými nemocemi, zejména rakovinou. Nový výzkum britských vědců se detailně zaměřil právě na ně a analyzoval, jakou změnu jim očkování proti covidu přineslo.

Výsledky, které vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports, jasně prokázaly, že u pacientů s rakovinou došlo po zavedení vakcín k výraznému poklesu hospitalizací a také úmrtnosti na covid i v souvislosti s ním. Tato práce je první svého druhu.

Vědci v monitorovali dopad globální pandemie na počet případů u onkologických pacientů v průběhu 21 měsíců od listopadu 2020 do srpna 2022. Tým pod vedením expertů Birminghamské univerzity zjistil, že počet hospitalizací v tomto období klesl z téměř každého třetího pacienta (30,58 procenta) na každého třináctého pacienta (7,45 procenta). Míra úmrtnosti v jednotlivých případech klesla z více než každého pátého pacienta (20,53 procenta) na méně než každého třicátého pacienta (3,25 procenta).

Dobrá zpráva, věří autor studie

Výsledky podle autorů ukazují přesvědčivě nejen to, jak účinnou zbraní se vakcíny staly zejména pro zranitelné skupiny, ale také, jak nebezpečný pro ně covid byl, zejména, když pronikl do nemocnic.

Studie také zjistila, že mezi pacienty s rakovinou byl spíše věk silnějším faktorem v úmrtnosti než typ rakoviny, kterou pacient trpěl. V roce 2022 činila úmrtnost pacientů starších 80 let více než jeden případ z deseti (10,32 procenta), zatímco u pacientů mladších 80 let to byl méně než jeden případ z 35 (2,83 procenta).

V porovnání s běžnou populací je u pacientů s nádorovým onemocněním v důsledku covidu-19 více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou na konci sledovaného období hospitalizováni (2,1krát vyšší pravděpodobnost) nebo zemřou (2,54krát vyšší pravděpodobnost).

Lennard Lee, který výzkum vedl, o výsledcích řekl: „Lidé žijící s rakovinou se bojí, že se na ně zapomnělo. Naše práce ukazuje, že Velká Británie vystupuje z tunelu globální pandemie, a my víme, kdo je stále nejvíce ohrožen následky covidu-19. Tyto údaje jsou určitě dobrou zprávou pro pacienty s rakovinou, ale i přes výrazný pokles hospitalizací a úmrtnosti v námi sledovaných letech stále vidíme další riziko.“

Autoři v práci uvádějí, že vliv mohly mít i další faktory, které se v průběhu pandemie objevily, například menší nebezpečnost některých variant (zejména omikron) a také účinnější léčba covidu spojená nejen s lepšími léky, ale také více zkušenostmi. Pozorovaný vliv očkování měl ale u všech variant silný vliv.

Podle autorů jsou tato data cenná pro více účelů. Jednak mohou pomoci Velké Británii i dalším zemím posloužit k vyhodnocení reálného dopadu pandemie, ale také se mohou hodit v ochraně této ohrožené skupiny. A do třetice, jsou velmi silným argumentem pro ty onkologické pacienty, kteří by ještě s očkováním váhali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...