Oceány jsou nejteplejší od začátku měření. Může to zesílit hurikány a další extrémy

Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.

Předběžné údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) ukázaly, že průměrná teplota na hladině oceánu je od začátku dubna na úrovni 21,1 stupně Celsia, což překonává předchozí maximum 21 stupňů z roku 2016. „Vypadá to, že míří mimo tabulky a překonává předchozí rekordy,“ konstatoval klimatolog Matthew England z Univerzity Nového Jižního Walesu.

Tyto údaje vycházejí převážně ze satelitních pozorování, ale vědci je potvrzují také měřením z lodí a bójí.

Po dobu tří let trvalo období jevu La Niña, během nějž jsou vody Tichého oceánu chladnější, což kompenzovalo rostoucí teploty způsobené emisemi skleníkových plynů. S příchodem opačné fáze této klimatické oscilace ale přichází jev El Niño, který naopak vodu otepluje a vede pak i k teplejšímu vzduchu.

Energie pro extrémy

To podle klimatologů a meteorologů může zvýšit riziko extrémních povětrnostních podmínek a přinést nové teplotní rekordy po celém světě. Právě nyní by se na planetě měly začít viditelněji projevovat dopady klimatické změny způsobené člověkem.

Právě světové oceány jsou nejlepším úložištěm tepla. Pohltily více než 90 procent tepla způsobeného nadměrným množstvím skleníkových plynů v atmosféře, které se tam dostaly kvůli spalování fosilních paliv.

Podle loňské studie se množství tepla akumulovaného v oceánu zrychluje a proniká také do větších hloubek. Například v Pacifiku se rozšiřuje do hloubky více než sto metrů. A tím pomáhá také získávat energii extrémním meteorologickým jevům, například hurikánům, které sílí tím víc, čím více tepelné energie získají z oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...