Obyvatelné planety by se mohly ukrývat pod závojem kosmického prachu

Obyvatelné planety by se v kosmu mohly ukrývat na místech, kde se dají pomocí současných přístrojů jen špatně odhalit, uvedli vědci z Michiganské univerzity, kteří nyní vytipovali oblast, v níž by se právě takové planety mohly nacházet. S potvrzením jejich existence může pomoct Webbův vesmírný dalekohled.

Planet, které se nacházejí mimo Sluneční soustavu, bylo zatím potvrzeno 5338. Jenže jen asi šest desítek z nich leží v takzvaných obyvatelných zónách; to znamená, že by se na nich teoreticky mohl vyskytovat život podobný tomu pozemskému. 

Podle odhadů institutu SETI ovšem jen v galaxii Mléčná dráha existuje přes 300 milionů obyvatelných světů. Pro vědce jsou svatým grálem – právě ony představují cíl, který nejvíc přitahuje jejich pozornost. Astronomové teď navíc vytipovali nové místo, kde by se tyto planety daly hledat.

Před pohledem pozemských dalekohledů všeho druhu by se mohly skrývat v oblastech, kde kolem dané hvězdy obíhají hustá oblaka prachu, popsali v odborném žurnálu The Astrophysical Journal Letters.

Astronomové předpokládají, že planety, které vznikly v této zóně prachu, by měly být bohaté na uhlík. Ale jinak by zde zřejmě byly podmínky poněkud odlišné od světů, které si lidé běžně spojují s představou života. Podle modelů by zde totiž chyběla voda. Nahradit by ji ale mohl uhlovodík metan, kterého by atmosféra takových světů měla být plná.

„Planety, které vzniknou v této oblasti, jež existuje v každém diskovitém systému, ze svých plášťů zřejmě uvolňují více uhlíku,“ popisuje Ted Bergin z Michiganské univerzity, který výzkum vedl. V plynné podobě by ho v rámci nějakého uhlovodíku mohlo být tolik, že by to stačilo ke vzniku a udržení života. Podmínky by tam ale byly hodně odlišné od těch na Zemi; podle Bergina by mohly připomínat nejvíc něco jako optimistickou variantu Venuše

Model neříká, že na planetách tohoto typu život být musí. Jen, že i tyto světy by mohly obsahovat podmínky, které by za jistých okolností mohly vést k jeho vzniku.

Webbův pomocník

Už rok a půl mají astronomové užitečný nástroj, který jim pomáhá v pátrání po exoplanetách. Je jím Webbův vesmírný dalekohled, který vidí nejen hluboko do minulosti kosmu, ale také umí zahlédnout exoplanety v místech, kam starší přístroje nedohlédly. Právě tento teleskop by mohl kategorii planet s příslibem života pomoci najít. 

Jedním z hlavních úkolů vesmírného dalekohledu Jamese Webba je totiž zkoumání atmosfér exoplanet a hledání stavebních kamenů života v jiných částech vesmíru. Jednou z metod, kterou používá ke studiu exoplanet, je takzvaná tranzitní metoda, což znamená, že hledá zeslabení světla hvězdy při průchodu planety mezi námi a hvězdou.

Spolupráce s pozemními dalekohledy pak může pomoci změřit hmotnost planet pomocí techniky radiálních rychlostí (tedy měření kmitání hvězdy způsobeného gravitačním tahem planety) a Webb pak provede spektroskopii atmosféry planety.

Webb také nese koronografy, které umožní přímé zobrazování exoplanet v blízkosti jasných hvězd. Snímek exoplanety je sice jenom skvrnou, nikoli velkým panoramatem, ale studiem této skvrny pomocí spektroskopie se o ní může věda dozvědět mnoho zajímavého. A to včetně její barvy, rozdílů mezi zimou a létem, vegetace, rotace, a dokonce i počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 17 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 18 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 19 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.