Obří výboj z bouře vynesl do vesmíru rekordní množství energie

Vědci prozkoumali gigantický výboj, který pozorovali při bouřce v Oklahomě v USA. Obrovský blesk neboli jet se uvolnil do výšky nejméně 75 kilometrů směrem do vesmíru – měl asi tisíckrát větší sílu než typický blesk při normální bouřce. Podle autorů studie se zřejmě jednalo o nejsilnější popsaný jev tohoto typu.

Výzkum odhadl, že tento gigantický výboj odborně nazývaný „obří výtrysk“ (gigantic jet) přenesl z bouřky do ionosféry, tedy dolního okraje kosmického prostoru, asi tři sta coulombů elektrického náboje. Typické blesky přitom obvykle přenášejí mezi mrakem a zemí nebo uvnitř mraků méně než pět coulombů. Výboj směrem vzhůru zahrnoval relativně chladné proudy plazmatu o teplotě asi dvě stě stupňů Celsia, ale také struktury, které jsou velmi horké a měly více než 4400 stupňů Celsia.

„Podařilo se nám zmapovat tento gigantický jet ve třech rozměrech s opravdu kvalitními daty,“ uvedl Levi Boggs, který výzkum vedl. Šťastnou shodou okolností tuto bouřku sledovalo rovnou několik citlivých přístrojů různého druhu, vědci proto získali velké množství dat, ze kterých byli schopní rekonstruovat podobu výboje, ale také popsat řadu jeho vlastností.

Ukázalo se, že výboj vyzařuje menší výboje, kterým vědci říkají streamery – jsou na samém hrotu blesku. Nejsilnější elektrický proud přitom teče výrazně až za tímto hrotem.

Gigantické jety byly pozorovány a studovány v posledních dvou desetiletích, ale protože neexistuje žádný specifický pozorovací systém, který by je hledal, byly jejich detekce vzácné. Boggs se o události v Oklahomě dozvěděl od svého kolegy. Řekl mu o gigantickém jetu, který 14. května 2018 vyfotografoval amatérský vědec.

Událost se shodou okolností odehrála v lokalitě, kde se poblíž nachází systém mapování blesků VKV, v dosahu dvou meteorologických radarů nové generace (NEXRAD), a byla i dostupná přístrojům na družicích ze sítě geostacionárních operačních družic NOAA (GOES). Boggs zjistil, že data z těchto systémů jsou k dispozici, a ve spolupráci s kolegy je shromáždil pro analýzu.

„Podrobná data ukázala, že tyto studené proudy začínají své šíření těsně nad vrcholem oblačnosti,“ vysvětlil Boggs. „Šíří se až do spodní ionosféry do výšky sedmdesáti až osmdesáti kilometrů, čímž vytvářejí přímé elektrické spojení mezi vrcholem mraku a spodní ionosférou, což je spodní okraj vesmíru.“ Toto spojení přenáší přibližně tisíce ampérů proudu za sekundu.  

Blokování toku náboje směrem dolů?

Proč vlastně tyto obří výboje vystřelují energii do vesmíru a nemíří jako „normální“ blesky směrem dolů k Zemi? Vědci se domnívají, že něco může blokovat tok náboje směrem dolů nebo k jiným mrakům. Záznamy o události v Oklahomě ukazují, že předtím, než bouře vystřelila rekordní gigantický proud, byla její blesková aktivita jenom slabá.

„Z nějakého důvodu dochází k potlačení výbojů z mraků směrem k povrchu,“ řekl Boggs. „Dochází k nahromadění záporného náboje a pak podmínky ve vrcholu bouře oslabují nejsvrchnější vrstvu náboje, která je obvykle kladná. Když se neobjeví blesky, které za bouřek běžně pozorujeme, může gigantický výboj uvolnit nahromadění přebytečného záporného náboje v mraku.“

Prozatím existuje mnoho nezodpovězených otázek ohledně gigantických jetů, především proto, že jejich pozorování jsou vzácná a dochází k nim náhodně. Nejčastěji od pilotů nebo pasažérů letadel, kteří je náhodou spatří, nebo od pozemních pozorovatelů pracujících s kamerami pro noční snímání.

Blesková hrozba

Jde přitom o docela častý jev. Odhaduje se, že ročně se jich zablýskne mezi tisícem a padesáti tisíci. Častěji jsou přitom hlášené v tropických oblastech zeměkoule. Ten z Oklahomy byl výjimečný rovnou v několika ohledech: kromě toho, že byl dvakrát silnější než ty běžné, navíc ani nebyl součástí tropického bouřkového systému.

Podle Boggse by gigantické jety mohly mít vliv na provoz družic na nízké oběžné dráze, mohly by zhoršovat signál a zvyšovat problémy s výkonem. Obří výboje by mohly ovlivnit také technologie, jako jsou radary, které odrážejí rádiové vlny od ionosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...