Obří vědecký pokus pátral po temné hmotě. Nenašel nic

Lepší experiment, který měl odhalit temnou hmotu, tu ještě nebyl. A přesto selhal, oznámili američtí fyzici na konci srpna. Temná hmota se tak stala ještě záhadnější a nepolapitelnější.

Další masivní „hon na temnou hmotu“ skončil neúspěchem. A to přesto, že fyzici využili ty nejcitlivější přístroje, nasadili na hledání ty nejchytřejší mozky a strávili nad tím spoustu času. Výsledek je opět neuspokojivý – nepodařilo se najít ani stopu po této záhadné hmotě, která by podle teoretických předpovědí měla tvořit až 23 procent vesmíru.

  • Lidé žijí v prostoru, který je tvořený hmotou – tedy atomy. Ty ale tvoří jen asi 4,6 procenta kosmu.
  • Dalších 23 procent kosmu je tvořeno takzvanou temnou hmotou.
  • A drtivá většina vesmíru je pro lidstvo zcela neviditelná, 72 procent ho totiž tvoří takzvaná temná energie.

Vědci hledali částice přezdívané WIMP; anglicky toto slovo znamená slaboch, ale současně jde o zkratku weakly interacting massive particle neboli slabě interagující hmotné částice. Právě ty by mohly tvořit temnou hmotu, která by díky jejich slabosti unikala pozorování.

Fyzici v experimentu LUX-ZEPLIN opět použili ultracitlivý podzemní detektor, tentokrát s pětkrát vyšší citlivostí než při jakémkoliv předchozím pokusu. Přesto nezaznamenali jedinou známku existence těchto hypotetických částic.

Vědci se snažili na dvou tiskových konferencích, kde tyto výsledky oznámili, interpretovat výsledky optimisticky. „Tento výsledek nevylučuje existenci WIMPů,“ uvedli. Přesto je podle reakcí vědecké komunity výsledek zklamáním; řada fyziků si právě od tohoto pokusu slibovala úspěch.

„Pokud by WIMPy existovaly, mají naše přístroje dostatečnou citlivost, abychom je dokázali,“ řekl pro odborný časopis Science částicový fyzik Chamkaur Ghag z University College London, který je současně mluvčím 250členného týmu, který se na „lov slabochů“ vydal. „Přesto je ještě příliš brzy na to, abychom se naděje na detekci WIMPů vzdali.“

Zařízení experimentu LUX-ZEPLIN
Zdroj: Sanford Underground Research Facility/ Matthew Kapust

Neviditelná hmota, která drží vesmír při sobě

Temná hmota by měla existovat. Neříkají to jen spousty teoretických modelů, ale i reálná pozorování. Byť jen nepřímá. Tato hmota nevyzařuje žádné paprsky, vůbec žádné. Vizuálně tedy musí být zcela neviditelná, ať už si na ni vědci posvítí čímkoliv. Je ale, jak už její označení naznačuje, hmotná. Takže se dá pozorovat jejím gravitačním působením na ostatní vesmírné objekty. A takový vliv něčeho neviditelného vědci vidí v kosmu prakticky na každém kroku.

Temná hmota by měla prostupovat většinou galaxií a zajišťuje gravitaci potřebnou k tomu, aby jejich hvězdy neodlétly do vesmíru. Jenže se neví, z jakých částic se skládá. Právě hypotetické částice WIMP se považují za hlavního kandidáta už asi čtyřicet let.

Měly by mít hmotnost desetkrát až tisíckrát větší než proton a interagovaly by s běžnou hmotou prostřednictvím extrémně slabé jaderné síly. Současně modely spočítaly, že WIMPy mohly vzniknout při velkém třesku – pak by jich dnes mělo být právě tolik, aby mohly tvořit temnou hmotu vesmíru. Tato shoda je pro vědce až příliš nápadná, proto po těchto částicích pátrají. Jenže marně.

Podzemní pátrání

A to přesto, že by „slaboši“ měli být prakticky všude kolem nás – nejspíš vámi (pokud existují) procházejí i právě teď, když čtete tento článek. Ale jak je odhalit, když nejsou vidět? To je cílem výše zmíněného experimentu LUX-ZEPLIN. Stál víc než 55 milionů dolarů (tedy víc než miliardu korun) a leží v Jižní Dakotě.

Je umístěný téměř 1500 metrů pod zemí, kde je chráněný před jiným zářením, jež by mohlo průběh pátrání narušit. Vědci vycházejí z toho, že pokud tyto částice opravdu existují, pak je statisticky nutné, aby se občas srazily s jádry xenonu. Touto srážkou by měly vznikat energie, které by supercitlivé přístroje měly být schopné zachytit. Přestože se po nich pátrá od roku 2021, takové srážky se nepodařilo najít.

Co s tím?

Nabízí se otázka, jestli to celé není špatná cesta. Vědci tak začínají pátrat po alternativních vysvětleních temné hmoty. Uvažují o tom, že by se „temný svět“ mohl řídit ještě složitějšími pravidly, než se dříve předpokládalo. To znamená, že by mohlo existovat celé spektrum temných částic, jež mezi sebou mohou složitě interagovat.

Teoretický fyzik Dan Hooper z Fermiho národní urychlovačové laboratoře pro Science uvedl, že je ale zatím předčasné WIMpy úplně zahodit. Podle něj by to bylo jako přestat vyšetřovat vraždu, když má deset podezřelých z dvaceti neprůstřelné alibi. „Jinými slovy – i nulový výsledek nám poskytuje cenné informace,“ dodává Hooper.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...