Vědci popsali fosilie obřího, mloku podobného tvora, který opanoval vody před příchodem prvních dinosaurů. Predátor byl větší než člověk a měl velkou plochou hlavu s tlamou plnou ostrých zubů. Jenom jeho lebka měřila přes šedesát centimetrů, píše agentura AP.
Vědecký tým analyzoval zkamenělé pozůstatky čtyř tvorů objevené v roce 2015, které zahrnovaly kromě lebky i část páteře. Svá zjištění o druhu Gaiasia jennyae, který podle nich měřil až dva a půl metru a žil zhruba před 280 miliony let, odborníci publikovali v odborném časopise Nature.
Široká zubatá tlama pradávného lovce patrně sloužila k nasátí a schroupání nic netušící kořisti, uvedli vědci. Biolog Michael Coates z univerzity v Chicagu, který se na studii nepodílel, mechanismus přirovnal k „agresivní sešívačce“.
Živočich i přes svou podobu s dnešními mloky nebyl součástí třídy obojživelníků, ale patřil k takzvaným čtyřnožcům – skupině prvních obratlovců, kteří neměli ploutve, ale s končetinami zakončenými prsty chodili po souši. Většina fosilií raných čtyřnožců pochází z horkých prehistorických bažin, které se rozkládaly v místech dnešní Severní Ameriky a Evropy. Nově zanalyzované pozůstatky ale pocházejí z dnešní Namibie, kterou před desítkami milionů let pokrýval led.
To znamená, že se této skupině mohlo dařit v chladnějším podnebí dříve, než vědci předpokládali. „Příběh prvních čtyřnožců je mnohem složitější, než jsme si mysleli,“ uvedla spoluautorka studie Claudia Marsicanová z univerzity v Buenos Aires. Tato skupina tvorů zmizela ze Země v době kolem takzvaného permského vymírání, které dinosaurům otevřelo cestu k ovládnutí planety.
Zástupci druhu Gaiasia jennyae získali své jméno podle namibijského souvrství Gai-as, kde se našli jejich zkameněliny, a podle paleontoložky Jennifer Clackové, která zkoumala vývoj čtyřnožců.
