Obří Falcon Heavy odstartoval poprvé za tři roky. Nese náklad amerických vojenských družic

Raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX v úterý odstartovala z floridského Mysu Canaveral na první misi po třech letech. Společnost Elona Muska posílá na oběžnou dráhu skupinu satelitů pro Vesmírné síly, novou složku americké armády založenou Donaldem Trumpem.

Nosná raketa Falcon Heavy je v současnosti nejsilnější užívanou raketou. Skládá se ze tří upravených, k sobě připoutaných prvních stupňů rakety Falcon 9. Falcon 9 je v prvním stupni vybaven devíti motory, Falcon Heavy jich má tedy trojnásobek.

Stejně jako Falcon 9 jsou první stupně Falconu Heavy navrženy tak, aby po startu mohly přistát vertikálně a v budoucnu byly znovu použity. V případě úterní mise se ale na Zemi vrátily vcelku jenom dva vnější boostery, a to zcela plánovaně. 

Tato mise je totiž velmi náročná, musí vynést náklad na vzdálenou geostacionární dráhu. Centrální booster se tak zřítil do moře, samozřejmě v místech, kde není riziko, že by mohl někomu nebo něčemu uškodit.

Mise pojmenovaná USSF-44 je teprve čtvrtou misí Falconu Heavy v historii a první od června 2019. Při svém debutu v roce 2018 vyslala raketa do vesmíru jako zkušební náklad červený sportovní vůz Tesla, další společnosti Elona Muska.

Raketa má ale před sebou nabitý program – odklad letů je způsobený hlavně zpožděním dodávek družic od zákazníků.

Budoucnost patří Starshipu

Společnost SpaceX a její generální ředitel Musk se v posledních letech intenzivně zaměřují na vývoj Starshipu, ještě větší a opakovaně použitelné rakety, která má časem nahradit flotilu Falconů.

SpaceX doufá, že Starship poprvé vynese náklad na oběžnou dráhu už letos v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...