Obří anténa Arecibo se musí zdemolovat, další provoz by byl nebezpečný

Přes tři sta metrů velká anténa Arecibo v Portoriku bude vyřazena v provozu, oznámil její ředitel. Několik havárií způsobilo, že se zařízení známé například pátráním po mimozemských civilizacích ocitlo na hraně nevratného poškození.

Anténa fungovala 57 let, za tu dobu díky ní vznikla celá řada důležitých objevů. Nyní je ale v tak špatném stavu, že se nedá opravit, aniž by byli v ohrožení zaměstnanci. Jediným racionálním řešením tedy je kontrolované vyřazení celé antény.

„Chci to říct co nejdůrazněji –⁠ samotnou observatoř Arecibo nezavíráme,“ uvedl ředitel zařízení Ralph Gaume. To znamená, že anténa samozná sice zničená bude, ale současně to zachrání všechna ostatní zařízení –⁠ díky tomu zde bude moci další výzkum pokračovat pomocí dalších přístrojů, zejména díky silnému LIDARu, který studuje zemskou atmosféru.

Série problémů

V pondělí 10. srpna kolem 14:45 místního času spadl na hlavní talíř antény asi deset centimetrů silný pomocný kabel. Vznikla tak přes třicet metrů dlouhá trhlina, jež brání dalšímu využívání Areciba pro vědecký výzkum. Kabel, který se uvolnil, se používá k podepření kovové platformy nad observatoří. Veškerý vědecký výzkum byl v Arecibu pozastaven.

Ke druhé, ještě horší, nehodě došlo 6. listopadu v podvečer. Nikdo přitom sice nebyl zraněn, ale došlo k poškození talíře antény a také bylo poničeno několik kabelů. Přesnou výši škod astronomové neudali, ale pro jistotu nechali zřídit bezpečnostní zónu, kdyby došlo k další destabilizaci antény.

Postupně se ukazovalo, že poškození je opravdu závažné a že další provoz antény není možný.

Hledání mimozemského života

Observatoř leží asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického města Arecibo a provozuje ji Cornellova univerzita. Známa je především díky svému radioteleskopu, jehož talíř má průměr 305 metrů.

Proslavil se například objevením prvního dvojhvězdného pulsaru PSR 1913+16 (1974), v současnosti pak jako zdroj dat projektu SETI@home, který pátrá po mimozemském životě. Známý je ale díky filmům – například bondovce Zlaté oko, Aktům X nebo sci-fi filmu Kontakt.

16. listopadu 1974 odtud astronomové vyslali zprávu případným mimozemským civilizacím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...