OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

„Je to pochopitelně velká pocta a až neuvěřitelné, když si uvědomím, že to celé jsem vnímal v roce 2014 – při svém prvním úspěchu – jako ojedinělou jednorázovou záležitost. Padesát snímků dne NASA, to zní jako sen,“ uvedl Horálek.

V soutěži prorazil zejména díky snímkům od Sečské přehrady, uspělo jich tam rovných sedm. „Poblíž přehrady totiž už od dětství pobývám, v mnohém mi toto prostředí i lidé v něm pomohli, a tak mne nesmírně těší, že jsem to mohl vrátit tímto nezvyklým darem – dát Seči možnost stát se nejčastěji publikovaným místem Česka ve výběru astronomického snímku dne NASA,“ konstatuje astrofotograf.

Podívejte se na všechny jeho fotografie, které v soutěži uspěly. Některé mají dvě verze, s popisem a bez něj:

Soutěž ne-soutěž

Astronomický snímek dne NASA je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři Jerry Bonnell z Univerzity v Marylandu a Robert Nemiroff z Michiganské technologické univerzity, spolupracovníci NASA a v posledních letech i jejich univerzitní studenti.

Nejde o ocenění v klasickém smyslu slova – s výběrem není spojena finanční nebo jiná materiální odměna, ale možnost podílet se na celosvětovém vzdělání v astronomii a kosmonautice prostřednictvím této široce sledované platformy. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě.

V minulosti v tomto prestižním výběru uspěli z českých fotografů také Pavel Gabzdyl, Vojan Höfer, Lukáš Veselý, Pavel Spurný, Miloslav Druckmüller, Pavel a Roman Cagašovi, Jaroslav Fous, Daniel Ščerba, Daniel Macháček, Josef Kujal, Tomáš Havel, Zdeněk Hoder, Roman Ponča, Libor Hašpl, Jan Šafář, nedávno také Martin Mašek a Jakub Kuřák.

První Astronomický snímek dne NASA byl publikován 16. června 1995, tedy čtyři roky po spuštění systému WWW. V grafice, na dnešní dobu v malém rozlišení, ukazuje, jak by vypadalo nebe v okolí Země, pokud by se naše planeta transformovala do hmotné a extrémně husté neutronové hvězdy.

Dnes jsou průvodní texty Astronomického snímku dne NASA překládány do více než 23 světových jazyků včetně češtiny, na sociálních sítích se APOD těší velkému zájmu, sledován je stamiliony návštěvníků denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...