Nový simulátor naučí záchranáře na lince 155, jak se vypořádat s krizemi i pádem letadla

Nahrávám video

Experti z ČVUT vyvinuli simulátor, který změní způsob zaškolování operátorů na lince 155. Počítačový systém napodobuje vývoj krizových situací, které dispečer na telefonu řeší. Už letos začne novinku používat pražská záchranka.

Všechno řídí počítač, který simuluje krizové události. Úkolem obsluhy je posílat k nehodám, úrazům nebo hromadným neštěstím dostupné záchranáře. Jde vlastně o obdobu počítačové hry, ale vše je zcela realistické a slouží to bohulibému cíli – zlepšení schopnosti záchranářů reagovat na neobvyklé a kritické situace.

Natrénovat je jiným způsobem je v podstatě nemožné, záchranáři se učí většinou jen praxí. Nyní ale získají nástroj, který jim umožní precizní trénink. „Toto je vlastně jediná možnost, jak v téměř reálném prostředí můžeme situace nacvičit. Můžeme je nacvičit nanečisto a to je naprosto fantastické,“ raduje se Ondřej Franěk, primář pražské zdravotnické záchranné služby.

Trénink situací, které by neměly nastat

Systém umožňuje obrovské množství scénářů a situací, záchranáři budou pod velkým tlakem. „Budou mít problém, že jim přestanou zbývat volné sanitní vozy, pokud nebudou dobře hospodařit anebo se dostanou do krizové situace, kdy bude nějaký komplikovaný porod. Dokonce i pád letadla tam nakonec bude,“ vysvětluje Lukáš Vojtěch, spoluautor systému z katedry telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Systém vyvíjený právě pod vedením Lukáše Vojtěcha a Marka Nerudy bude už brzy trénovat skutečné dispečery na lince 155. Noví operátoři by se pomocí tohoto programu mohli začít školit už letos na podzim. Jako první ho nasadí na operačním středisku pražské záchranné služby. Kromě nováčků se budou proškolovat i ti zkušenější. Trénovat mohou třeba extrémní krizové situace, které běžně neřeší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...